facebook | twitter | youtube | mixcloud

Co si pustit za film? (1. díl)

07.08.2014 / Kinematografie / Lukáš Krula

akurnik.cz / Co si pustit za film? (1. díl)














Grandhotel Budapešť
čsfd / 81 %
Nádherná omalovánka, příběh, postavičky. Krása od hravého Wese Andersona (Fantastický pan Lišák). Skvělé herecké obsazení. Neřízená filmová magie. Vrhněte se do toho po hlavě.

Martin: "To vyprávění mě úplně mrdalo! Nic v něm nedávalo smysl, ale tvářilo se to, jako že jo. Když má syntax filmu "experimentální" ráz a povahu, pak alespoň každý ten rámec ve filmu musí mít aspoň nějaký smysl (nejen sám o sobě, ale především také v celkovém vyznění). Máme zde zhruba pět nebo šest (sám už ani nevím kolik) vyprávěcích rovin a časů, ale ten hlavní a nejdůležitější se například k tomu expozičnímu vůbec nijak neváže (holka si čte knihu spisovatele na hřbitově, pak by se logicky sousledným vyprávěním mělo okamžitě přejít k našemu hlavnímu příběhu, ale film se nejprve nelogicky žene ke spisovateli starému, pouze na minutu a pouze kvůli tomu, aby se náhle udělal flashback ve flashbacku a potom zase flashback (mám silné podezření, že Anderson tuto brutálně přerámcovanou metodu časoprostorové sedimentace jednotlivých prvků skladby použil pouze z důvodu, aby bylo hodně rolí nutných obsadit a tedy aby si zahráli všichni ti Hollywooďané)). Humor je ve své suché podstatě celkem v pořádku (Ralph Fiennes se tu za komickou stránku celkového výrazu filmu kvůli nedomazlenému scénáři bije jako lev), ale někdy byl vystavěn dosti uměle. To, co někteří diváci identifikují vizuálně jako "celkově jiný", to je modifikování prvků (dokonce především právě vizuálních) z groteskně laděných středo- a východo-evropských komedií a dost to ony poetiky vykrádá (o nějaké poctě starému světu filmu nemůže být řeč, protože na to je Grandhotel Budapešť až příliš heterogenní), což by tolik nevadilo, ale narozdíl od těch kořenů (a dokonce vykradených Texasanem) je to tady celé jenom na efekt a ta prvoplánovost mi prostě vadí. A bohužel ničemu prvoplánovému a vyumělkovanýmu já pět hvězdiček nedávám..."



 

Calvary
čsfd / 76 %
Irská surovost. Vousatej sympaťák Brendan Gleeson hraje tvrdohlavýho kněze, kterýmu se to každej maloměšťák snaží zkazit. Sarkastický drama. "Nejskromnější, nejupřímnější, nejhlubší, obsahově a myšlenkově nejhustší film roku."





Inside Llewyn Davis
čsfd / 73 %
Folkařina. Příběh chudýho písničkáře, kterej se snaží získat trochu toho uznání, v době obrody folkové hudby, v New Yorku roku 1961. Nechybí legrace, lítost, zamyšlení a dobrá hudba (za ni získal tenhle snímek nominaci na Oskara). Pohodovka na večer.

 



Komentáře



Martin

2014-09-29 20:22:32

Ten Grandhotel Budapešť je strašnéééj :-D

Adéla Mikšová

2014-09-29 20:23:11

ale, oddechovka dobrá)

Lukáš

2014-09-29 20:23:40

:)

Martin

2014-09-29 20:23:57

Blbost je to :D

Martin

2014-09-29 20:24:28

Můj koment z čsfd: To vyprávění mě úplně mrdalo! Nic v něm nedávalo smysl, ale tvářilo se to jako že jo. Když má syntax filmu "experimentální" ráz a povahu, pak alespoň každý ten rámec ve filmu musí mít aspoň nějaký smysl (nejen sám o sobě, ale především také v celkovém vyznění). Máme zde zhruba pět nebo šest (sám už ani nevím kolik) vyprávěcích rovin a časů, ale ten hlavní a nejdůležitější se například k tomu expozičnímu vůbec nijak neváže (holka si čte knihu spisovatele na hřbitově, pak by se logicky sousledným vyprávěním mělo okamžitě přejít k našemu hlavnímu příběhu, ale film se nejprve nelogicky žene ke spisovateli starému, pouze na minutu a pouze kvůli tomu, aby se náhle udělal flashback ve flashbacku a potom zase flashback (mám silné podezření, že Anderson tuto brutálně přerámcovanou metodu časoprostorové sedimentace jednotlivých prvků skladby použil pouze z důvodu, aby bylo hodně rolí nutných obsadit a tedy aby si zahráli všichni ti Hollywooďané)). Humor je ve své suché podstatě celkem v pořádku (Ralph Fiennes se tu za komickou stránku celkového výrazu filmu kvůli nedomazlenému scénáři bije jako lev), ale někdy byl vystavěn dosti uměle. To, co někteří diváci identifikují vizuálně jako "celkově jiný", to je modifikování prvků (dokonce především právě vizuálních) z groteskně laděných středo- a východo-evropských komedií a dost to ony poetiky vykrádá (o nějaké poctě starému světu filmu nemůže být řeč, protože na to je Grandhotel Budapešť až příliš heterogenní), což by tolik nevadilo, ale narozdíl od těch kořenů (a dokonce vykradených Texasanem) je to tady celé jenom na efekt a ta prvoplánovost mi prostě vadí. A bohužel ničemu prvoplánovému a vyumělkovanýmu já pět hvězdiček nedávám...


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.