facebook | twitter | youtube | mixcloud

Musíme si promluvit o Kevinovi (2011) – Lynne Ramsay


akurnik.cz / Musíme si promluvit o Kevinovi (2011) – Lynne Ramsay



Doposud jediná zfilmovaná novela od americké spisovatelky Lionel Shriver byla natočena v Anglii, taktéž ženou, paní režisérkou Lynne Ramsay. To nepřekvapí především z důvodu, že téma tohoto románu (a samozřejmě i filmu) se týká mateřství, výchovy a dysfunkčního rodinného prostředí. Že by se však jednalo o dílo patetické, či směšné, to v žádném případě. We need to talk about Kevin je dílo silně analytické, plné velice realistických motivů odcizení se od vlastního potomka i od společnosti, je elegií nad moderním způsobem života, v němž nechtěné dítě může být hybatelem tragik nejen vnitřních.

Když Eva potká Franklina, zamilují se do sebe, pomilují se a nechtěně tak počnou dítě, její život nabere zcela jiný směr, než předpokládala. Musí se vdát, vzdát se svých snů a vychovávat malého chlapce Kevina. Již od počátku je jejich vztah plný pomyslné křivdy, kterou Eva Kevinovi nemá za zlou, nicméně její vlastní vnitřní blok ji od chlapce částečně izoluje a jakousi dětskou citlivostí a intuicí chlapec od začátku ví, že jej matka nemiluje a tento citový deficit vede k jeho problematickému a až hororově nekorektnímu chování. Místo poněkud delikventských a klučících rošťáren je Kevin spíše neklidným a vypočítavým výrostkem s labilními rysy chování. Není zlý ve své podstatě, je zlý pouze na Evu, na matku, což vede mezi manžely k mnoha polemikám o chlapcově výchově a povaze. Eva tuší, že Kevin není zcela v pořádku, není však plně ochotná přiznat, že problémy se synem vznikají především kvůli její výchově a jejímu postoji ke Kevinovi. I v pubertě je Kevin stále nevypočitatelný a roztěkaný, jeho výraz v očích dokonce nabývá děsivých podob, a když se z jeho viny dostane jeho mladší sestra do ohrožení života, odmítá připustit, že by byl za cokoliv zodpovědný. Patrně jím vyslechnutý rozhovor mezi Evou a Franklinem, rozhovor o rozvodu, v Kevinovi spustí mechanismus plánu, jehož vyústěním je hromadná vražda spolužáků ve škole, ale také otce a sestry. 

***

Příběh, jenž je v knize vyložen ve formě Eviných deníkových záznamů, je ve filmu ztvárněn několika paralelními časovými liniemi, mezi nimiž film průběžně přeskakuje. Celkový tok filmu tak tvoří střihačská koláž, která však není náhodná, ale naopak velmi komplexní. Díky tomu tak má film ohromné napětí; celou dobu víme, že se v rodině stalo něco hrozného, kvůli čemu je Kevin ve vězení, ale až do konce filmu nevíme přesně co. To ostatně ale není gradací snímku v pravé jeho podstatě, tou je spíše vývoj událostí po Kevinově odsouzení, neboť celým průběhem filmu mají jednotlivé retrospektivy vždy svou návaznost na následující sekvenci „v současnosti“. Tím je podtržena především ona idea krutého následku nechtěného těhotenství, přemáhání se k mateřské lásce (které ovšem nikam moc nevede), snaha rodiče zamlčet dítěti pravou podstatu svého já, které však dítě již dávno vycítilo a rozhodlo se za ni „mstít“. 

Musíme si promluvit o Kevinovi je nejspíše nutné chápat jako varování, jako alternativu nesouladného rodinného života a vztahu k dětem, který není-li úplně čistý a upřímný, pak vede ke škodám, které se těžko napravují. Celý film akcentuje především problémy, se kterými se Kevin potýká sám v sobě, ale skrze subjekt jeho matky, která je v celém filmu vyobrazená jako jediná vinice celé tragédie své rodiny. I když je celý snímek obdivuhodně ponurý, ale ohromně silný, umělecký a snadno čitelný zároveň, nabízí určitou formu smíření. Eva svého syna navštěvuje ve vězení pravidelně, nevyčítá mu smrt manžela a dcery, nevyčítá mu ani hromadnou vraždu svých spolužáků. Snaží se najít si k němu cestu, stejně tak ovšem na úplném konci smýšlí i on. Jejich vztah, jenž byl poznamenán krví, řevem i bezcitností, bolestí, a který pokračoval i v jejich osamocenosti a izolovanosti, se tak překlenuje do dimenzí nových, filmem dále nevyprávěných,  nejistých. 

!!! Pokud jste ovšem kantory, či učiteli (nebo dokonce nezodpovědnými rodiči) a přemýšlíte co pustit studentům (dětem) za film do volné hodiny, nevolte Musíme si promluvit o Kevinovi, mohl by být pro neklidné a vnitřně nevyrovnané děti návodem jak ven ze svých depresí, neboť jak říká zdejší redaktor Tomáš: „Musíme si promluvit o Kevinovi? No, to je film o klukovi, co měl rád lukostřelbu, ale neměl rád lidi.“ !!!



Komentáře



Čermák Zdeněk

2014-09-29 20:04:24

Film jsem viděl. Je dost náročný na dívání. Plíživé a stupňující se Kevinovo zlo je opravdu hororové. Na konci filmu se nikdo v kině ani nepohnul, natož zatleskal. Troufám si říct, že lidé byli v šoku. Tak děsivě reálné to bylo. Jako drsný dokument ze života, kterému se zdráháme uvěřit.


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.