facebook | twitter | youtube | mixcloud

Stanley Kubrick - Mechanický pomeranč


akurnik.cz / Stanley Kubrick - Mechanický pomeranč



Kapsy sme měli samý many, takže sme vlastně nepotřebovali žádný rozkoše stoulnout, tolčoknout nějakýho starýho hjumaníka v parku a lukovat, jak se topí v krvi, zatímco my přepočítáváme vejdělek a dělíme ho čtyřma; ani sme nemuseli předvádět žádný supernásilí na nějaký roztřepaný ancintní ptice někde v krámě a láfat se nad vnitřnostma pokladny. Jenže, jak se říká, peníze nejsou všecko.

Clockwork Orange, česky Mechanický pomeranč, je film, který rozhodně můžeme zařadit mezi filmy kultovní. Byl natočen režisérem jménem Stanley Kubrick roku 1971 v Anglii. Pokud se někoho zeptáte na Mechanický pomeranč, většina lidí vám odpoví, že je to film o násilí, a další část z nich vám zřejmě řekne, že je to film zvláštní, zajímavý a možná se setkáte i s názorem, že je to tak brutální film, že na něj už nebudete chtít podruhé podívat. Je fakt, že v lidech Kubrickův film určitě budí různé reakce a lidé na něj mají různé názory. Ovšem nechci dávat jako hlavní téma na první místo násilí, které by mohlo potenciální diváky odradit. Naopak chci doporučit člověku, jenž do kultu Mechanického pomeranče, buřinek a anglicko-ruských výrazů ještě není zasvěcen, nejprve přečíst si knihu a pak se podívat na film.

Autorem knihy je britský spisovatel Anthony Burgess. Z jeho díla čiší osobitost, morální poslání a určitě touha šokovat. Výrazný a velmi specifický je především jazyk. Čtenář, jemuž se dostane Mechanický pomeranč do ruky poprvé a skoro neví, co ho čeká, už po pár stránkách zjistí, že se nevyhne nezapomenutelnému literárnímu zážitku. Je zvykem, že pokud autor ve svém díle používá neobvyklé výrazy, vymyšlená slova nebo novotvary, na konci knihy najdeme slovníček, který nám pomůže se ve čtení lépe orientovat. Obvykle to bývá pár slov. Ovšem v Mechanickém pomeranči to není jen pár slov, je to velmi bohatý slovník, jsou to desítky slov, je to jazyk opravdu zvláštní a neobvyklý. Burgessova slova vycházejí z angličtiny a ruštiny, sám tyto dva jazyky vybral záměrně, protože je považoval za nejvlivnější jazyky té doby. Za vyzdvihnutí stojí aspoň některé z těchto slov budoucnosti, napříkad čajina - holka, dívka; čuděsný - nádherný, hňápec - droga; krerkat - ječet a další. Tento jazyk můžeme nazvat jazykem budoucnosti především kvůli tomu, že celá kniha, ale i film představuje budoucnost a samotný děj se odehrává v antiutopické budoucnosti.

V první scéně Mechanického pomeranče se vydáme do mléčného baru, do černo-bílého prostředí, se kterým kontrastují barevné vlasy figurín, které slouží místo stolů. Pomalý záběr na místnost, v jejímž čele sedí parta mladých chlapců a mezi nimi i hlavní hrdina - Alex. Černá buřinka, bílé oblečení na cricket, suspenzor a řasy nalepené jen na jednom oku.  Hůlka a kšandy, prostředí, kde jsou nahé figury ženských těl. Vizáž i výraz hlavního hrdiny je velmi extravagantní, mimochodem Alexe hraje Malcom McDowell, který ve filmu předvedl opravdu pozoruhodný výkon. Na první pohled je nejvíc příznakové jeho oblečení a především buřinka, jež bezesporu souvisí s anglickým původem filmu, neboť v minulém století buřinka neodmyslitelně patřila k londýnským burzovním makléřům a bankéřům. Alex ve svém outfitu působí i trochu strašidelně, ovšem stylově, má rád módu a je to vidět.
Mechanický pomeranč zobrazuje futurismus, většina filmu se odehrává na místech, které působí velmi futuristicky. Podívejme se na interiér domu dámy s kočkami. Všimněme si doplňků, například sochy penisu. Je tohle představa toho, jak bychom měli žít například v současné době? Vše je spíš chladné, hrany jsou ostré, vyniká geometrie, stejně jako v bytě Alexových rodičů, jenž je bytem střední vrstvy.

Podle režiséra nejdůležitější částí filmu je scéna, ve které dochází ke znásilnění ženy spisovatele, jenž se na tu hrůzu musí dívat. Scéna je velice působivá a začíná tím, jak se parta divokých mladíků řítí v autě k domu, který obývá stárnoucí spisovatel (právě pracuje na díle Mechanický pomeranč) a jeho žena. Mladíci se sem vplíží pod záminkou telefonátu a není možné se jim ubránit. Jistě nebylo jednoduché tuto scénu natočit tak, aby vyvolala v diváku ten správný dojem, ovšem Kubrickovi se to povedlo, především díky scéně, kdy Alex začne zpívat píseň Singing in the rain, na tváři má úsměv a číší z něj násilí. Chlapci brutálně svazují starce a následně znásilní jeho ženu. Ačkoliv akt znásilnění není přímo natočen, tak si jej dovedeme přestavit, a v tom můžeme vidět celou zásadní působivost této scény - je natočeno něco, co není, ale je to tak důsledně zobrazeno, že si to všechno dovedeme představit a vyvolává to v nás ten správný odpor, jejž scéna vyvolat má.

Hudba je nepostradatelná pro jakýkoliv film, a co se týče té, která doprovází film Mechanický pomeranč, tedy Beethovena, zde měl Kubrick tak trochu ulehčenou práci. Beethovenova hudba se objevuje už v literární předloze, takže ji následně nešlo nepoužít ve filmu. Tvoří dokonalou kulisu a díky ní film ještě víc šokuje. Mechanický pomeranč je s Beethovenem velmi úzce spjat. Ovšem, zamyslíme-li se celkově nad Mechanickým pomerančem a hudbou, s níž je film spojen, tak je nutno zmínit hudební skupinu Adicts, která uzavírá triádu kolem Mechanického pomeranče (kniha, film, hudba). Adicts je anglická hudební kapela, jež vznikla na motivy filmu Mechanického pomeranče. Členové kapely se stylizují do Alexe a celé jeho party (kromě zpěváka, který chodí oblečený výrazněji a jakoby se zbytkem kontrastuje).

Mechanický pomeranč je kult. Je to kult především pro lidi, kteří s něčím nesouhlasí, cítí k něčemu odpor, chtějí šokovat. Vznikl v Anglii v době, kdy mladí lidé v sobě cítili obrovskou nevybouřenost, a to v době těsně před tím, než se Anglie stala kolébkou punku. A Mechanický pomeranč měl dopad právě i na punk, který se vyznačoval revoltu a to takovou, ke které měl Mechanický pomeranč jen krůček. Spojitost můžeme pozorovat například v oblečení, všimněme si buřinek na hlavách punkerů, kšand a kanad na nohou. Označila bych Mechanický pomeranč jako "předkrm punku".

Je tedy Mechanický pomeranč film o násilí? Domnívám se, že ten, kdo ho považuje za film o násilí, nedokázal pořádně proniknout do jeho hloubky, objevit jeho hlavní myšlenku, zamyslet se nad ním. Je to film, který přináší obrovské poselství a to takové, že ukazuje budoucnost, ukazuje to, jací bychom mohli být. Bezesporu chce varovat před tím, abychom takoví nebyli. Donucuje k zamyšlení nad tím, že stačí opravdu málo k tomu, aby svět, který je zobrazen v Mechanickém pomeranči se stal skutečností. Není na místě nazývat tento film filmem, který zobrazuje něco ošklivého, ohavného, ačkoliv se to v některých scénách zdá, je to ale jen prostředek, jenž nás má šokovat a donutit k zamyšlení. Co tím chce říct režisér? Co tím chtěl říct autor knihy? Můžeme si tohle vykládat jakkoliv, ale určitě nesmíme zapomenout na to, že film nese poslání.

Kdybychom měli vybrat několik slov, které toto dílo definují, určitě by to byla slova jako: kult, buřinka, poslaní, šokovatelnost, budoucnost, revolta, odlišnost, kontrastnost, ale i morálnost, ponaučení a lidskost z různých stran. Jak kniha, tak i film jsou hodny doporučení každému, ale s tím, aby se čtenář nebo divák nad celým Mechanickým pomerančem náležitě zamyslel a nezavrhnul ho pro jeho nelíbivé násilí a scény, které nemusí být pro divákovo oko zrovna příjemné. Je samozřejmé, že ženám se nelíbí znásilnění nebo důchodcům, jak někdo svazuje člověka stejného věku, ovšem je třeba najít si zde myšlenku, to něco, co film dělá tak zvláštním, to něco, co už upoutalo a pohltilo tolik lidí a určitě jich ještě hodně pohltí.




Komentáře



vko

2015-07-12 10:48:15

Kubrick je muj velice oblibeny panacek. Diky za inspiraci, bude nacase vyhled zakoupeny dvd a pustit si to z ulozta.


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.