facebook | twitter | youtube | mixcloud

Odluka moderního umění od krásy


akurnik.cz / Odluka moderního umění od krásy



„Umění není zrcadlo, které svět odráží, ale kladivo, kterým se do světa buší.“
Vladimír Vladimirovič Majakovskij

Shakespearův Hamlet i Sókratés se o umění vyjadřovali jako o „zrcadlu nastaveném 
přírodě“1. Zatímco Sókrates tvrdil, že umění je pouhým odrazem toho, co už vidíme 
(znamená to, že se jedná o zbytečné duplikáty) a nemá tudíž výpovědní hodnotu, Hamlet bere v potaz i zrcadlící povrchy, které zobrazují i naši tvář, nás samotné. Umění tedy odhaluje i nás, což znamená, že se již dá hovořit o kognitivním přínosu umění. Sókratova teze je však s uměním, jak jej chápeme dnes, v rozporu. Imitace není jedinou podmínkou pro umění; v mnoha případech dokonce výtvarné dílo mimetické vlastnosti postrádá. Souběžně s tím je i obtížnější odlišit, v jakém případě se jedná o umění a kdy nikoli. „Výsledkem je situace, když uměleckým dílem může být cokoliv a dokonce jej již nemusí vytvořit či zkoncipovat umělec.“2

Teorie umění jako imitace byla ve výtvarném umění prosazována až do přelomu 19. a 20. 
století, kdy se v malířství objevil Postimpresionismus. Jedná se o umělecké projevy (nikoli 
jeden proud), u nichž nebyl zrakový dojen důležitý jako u impresionismu, ale důraz byl 
kladen na metodurealitu, jasně proklamovali, že se nejedná o nápodobu skutečnosti. Nutně tedy muselo dojít k zásadnímu teoretickému přehodnocení, filozofové a estetikové byli nuceni hledat nové interpretační přístupy.

Estetika se z problému definování umění vytratilase například staly i historické artefakty, jež dříve měly „pouze“ onu historickou hodnotu. Postimpresionisté slovy Rogera Frye usilovali nikoli o iluzi, nýbrž o „Nové reprezentační strategie zpochybnily instituci autorství“reprodukují komerční objekty, které jsou jinak vyráběny sériově (Andy Warhol a „jeho“ plechovka Campbellovy polévky či krabice Brillo, původně lepenkové, se pod rukama Warhola stávají uměleckým dílem). Osobitým fenoménem dvacátého století je taktéž technika „ready-made“, kdy „umělec pracuje s nalezeným materiálem (předmětem z umělecké i mimoumělecké produkce), který se stává prostředkem jeho výpovědi.“6

Průkopníkem ready-made v umění byl francouzský výtvarník Marcel Duchamp. Ten běžné užitkové předměty lehce upravoval či pouze pojmenovával. „Readymade neznamená pouze obrácení pozornosti od objektu ke konceptu v umění, ale otevírá rovněž témata originality, kopie a originálu „v době mechanické reprodukce“, čímž zpochybňuje základní pilíře umění.“Podstatou je zde fakt, že již vytvořený výrobek se uměním stává tím, že je jako umělecké dílo vystaven a je o něm tudíž takto uvažováno. Touto tvorbou především mátl veřejné publikum, které neumělo do té doby přijmout jiné než všeobecně uznávané umělecké pojetí. Odklonil se tedy od tradičních uměleckých postupů a stal se tak průkopníkem hnutí Dada a prvním hlasatelem „antiumění“. Podle samotných dadaistů byl Dadaismus opak uměleckého směru. Ignoroval estetiku a cílem jednotlivých děl bylo, aby neměla žádný význam a jejich výklad ponechávali zcela závislý na samotném divákovi. V té době bylo obvyklé, že se umění snažilo působit na lidské city, ale u dadaismu byl cíl urazit a pohoršit.  V postmoderním umění se umělci snaží více apelovat na emoce diváka. Nekladou důraz na krásu uměleckého objektu, ale spíše se snaží vzbudit diskuzi, zájem nebo opovržení. Vznikají různé performance. Postmoderní umění se hlásí k návratu k základům bytí, ke kolektivním mýtům a upřímnosti, ke ztracené jednotě člověka a světa. Postmoderní umělec nedělá umění, ale prosazuje tvorbou svoji subjektivitu a svůj individuální výraz.

1 - http://www.aluze.cz/2009_01/08_studie_danto.php
2 - http://magazinuni.cz/hudba/hermovo-ucho/v-jakych-svetech-umeni-to-dnes-vlastne-zijeme/
3 - http://cs.wikipedia.org/wiki/Postimpresionismus
4 - Danto, A. C.: Zneužitie krásy, str. 35
6 - http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/dilo/web/pages/mezihra.html
7 - http://artslexikon.cz/index.php/Readymade



Komentáře



Vendows van DeLeen

2014-09-29 19:32:34

I přes značné (nutné?) zjednodušení zajímavé téma. Co naplat, postupné mizení interakce autor-divák, tzn. situace, kdy "osobní výpověď" umělce (sebevyjádření) má přednost před ambicí o "univerzálnější" dopad díla nebo o jakousi historickou trvalost (sorry, určitě by to šlo vystihnout lépe) je realitou této doby. Využívám situace, kdy se zcela pohybuji mimo umělecké kruhy a dávám do placu věštbu, že ještě za 200 let budou lidé rozumět van Goghovi, ale kráčející trabant Davida Černého nebo žralok v lihu Damiena Hirsta bude po zásluze zapomenut a ignorován.


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.