facebook | twitter | youtube | mixcloud

James O’Barr – Vrána


akurnik.cz / James O’Barr – Vrána



Vrána je komiks se zvláštním postavením na poli komiksů. Váže se k němu spoustu legend, historek, tragických situací a zajímavostí, které jistě lákají pozornost natolik, že z Vrány udělaly komiks doslova kultovní. Vrána byla přeložena do několika světových jazyků a jejích výtisků se prodalo víc než 750 000 kusů, v čem ale spočívá její jedinečnost?  Jaká tajemství obnáší, a je samotný příběh jako takový hodný tolika pozornosti? A v čem tkví celý ten kolotoč, který se kolem ní točí?

Autorem Vrány je James O’Barr, američan, který se narodil v roce 1960. Na Vráně začal pracovat ve svých jednadvaceti letech a vedla ho k tomu jediná věc – smutek. Neskutečně mnoho smutku, který mladý autor pociťoval po smrti své přítelkyně. V předmluvě nejnovějšího rozšířeného vydání Vrány autor otevřeně popisuje, jak se celá událost stala. Sám byl mladým neuvědomělým puberťákem, který zavolal své dívce Shelly, aby ho vyzvedla, ovšem než Shelly vůbec stihla nastoupit do svého vozu, srazil ji opilý řidič a ona byla na místě mrtvá. Je jasné, že zamilovaný mladík, kterého potká takové neštěstí, začne přenášet vinu na sebe, vyčítá si, že žádal o to, aby pro něj přijela, že je to jeho chyba, topí se v depresích, je na pokraji šílenství a zoufalství zároveň. Budoucnost vidí černě, jestli vůbec nějakou vidí. O’Barr se uchýlil k arteterapii, která využívá výtvarný projev k poznání a ovlivňování lidské psychiky, a díky které mohlo vzniknout tak jedinečné dílo jako je Vrána. V roce 1981 vzal poprvé do ruky tuš a začal kreslit muže s postavou Iggyho Popa, v němž už všechno umřelo a jediné, co ho žene dál je touha po pomstě, pojmenoval ho Erik a jeho lásku Shelly. Obě postavy zasadil do krajiny děsů, do temnoty, kterou ozařují jen zářící či hořící neony, do světa deště, jenž nesmývá vinnu, ale není nespravedlivý, věří na pomstu a dokáže ji dopřát zlomenému srdci.

Poprvé Vrána vyšla v nakladatelství Caliber Press, což bylo opravdu velmi malé a nezávislé nakladatelství, ovšem O’Barr byl rád, že alespoň někdo je ochotný jeho dílo vydat. Bohužel se mu podařilo vydat pouze první čtyři sešity, dílo bylo totiž nedokončené a chyběly finance. Vydání se tedy pozastavilo a to, co O’Barrovi přinášelo světlo do jeho života, se opět ponořilo do tmy. Není divu, že svoji realizaci viděl ve vydání Vrány. Lidem přináší úlevu, mohou-li se podělit o svoje pocity s druhými, dostane se jim soucitu nebo uznání. A Vrána jakožto osobní zpověď přímo křičela po tom, aby byla čtena. Křičela tak hlasitě, až si i těchto pár nedokončených sešitů našlo své čtenáře, své publikum a obdivovatele, kteří se o komiks začali zajímat. Věci dostaly rychlý spád a roku 1994 se komiks dočkal dokonce i filmové podoby.

Celý komiks je nepřehlédnutelně propojený i s dalšími uměleckými směry. Vrána je protkaná básněmi od prokletých básníků, hlavní hrdina mluví ve verších nebo dětských říkankách, texty od The Cure nebo Joy Division zapadají do celého děje a jen nepozorný čtenář (nebo čtenář, který nemá páru o tom, kdo jsou tyto kapely) si jich ani nemusí všimnout. Dalším výrazným rysem komiksu je jeho výtvarné zpracování. Černá tuž, žádné barvy, ačkoliv autorovi komiksu nabízeli nakladatelé spousty peněz za barevnou verzi. Ostré hrany, černočerná versus bílá v částech o pomstě a šedá, jemné stíny v části vzpomínající na láskyplný vztah. 

Jak už bylo řečeno, roku 1994 měl premiéru americký film režiséra Alexa Proyase Vrána. Často je tento film spojován se slovem prokletý a to hned z několika důvodů. Nejen že se při natáčení nešťastně poranilo několik pracovníků ze štábu a jeden z nich dokonce málem uhořel, ale mnohem větší neštěstí představuje smrt Brandona Lee, jenž ztvárnil hlavního hrdinu Erika. Tato tragédie se udála v kostele při jedné ze závěrečných scén, kde Erik zabije svého hlavním protivníka, ovšem zbraň, kterou bylo vystřeleno na Brandona, byla nedopatřením nebo záhadou nabitá a Brandon Lee byl střelen do břicha a převezen do nemocnice, kde zemřel. Následovaly soudy a vyšetřování a spekulovalo se o tom, zda film vůbec do kin uvést. Nakonec byl film dokončen a dopracován za použití speciálních technik, které na svoji dobu byly velmi moderní, což znamenalo zdvojnásobení nákladů. Filmu se dostalo patřičné kritiky, ale i celosvětového úspěchu a výdělku přes sto milionů dolarů. Bohužel tohle nebyla jediná tragická událost, která se s dílem pojí. Za zmínku stojí i smrt Rivera Phoenixe, který měl původně ve Vráně získat hlavní roli. 

Láska, smutek, pomsta, smrt, hlavní motivy celého komiksu, jež dokázaly zaujmout obrovské množství čtenářů, vytvořit několik legend kolem Vrány a v neposlední řadě se autorovi odměnily slávou, uznáním, novou láskou a štěstím. Vrána je komiksem, který tyto motivy zplodily, vychází z obrovského smutku, touze po smrti a vznikl jako arteterapie, aby se O’Barr těchto pocitů zbavil. Ale právě to, že je přenesl na papír, pojmenoval je, dal jim formu a čtenářům možnost je interpretovat s sebou přineslo tolik nešťastných událostí. Vrána je komiks, za kterým je stín a v tomto stínu je všechno neštěstí, které k němu patří, neboť něco, co vzniklo na základě negativních pocitů, s sebou ani nemůže přinášet nic jiného než další negaci. Racionální člověk by se na to mohl dívat z toho úhlu, že smrt Brandona Lee je pouhou nešťastnou náhodou, ostatní události, které se ve spojitosti s Vránou staly, se stávají běžně, jen se o nich nemluví a v tomto případě byly vyzdviženy, aby negativní jedinečnost, nebo chcete-li legendu, Vrány ještě podtrhly a to přece není špatný marketingový tah, neboť lidi neštěstí přitahuje a tohle je právě ta jedinečnost, kterou má Vrána a jiný komiks ne. Sláva postavená na tragédii je sice trochu morbidní, ale myslím, že to je lákadlo pouze pro masové publikum. Velkou část fanoušků Vrány tvoří čtenáři obdivující její umělecké zpracování a vyjádření smutku, který autor skutečně prožíval. A mezi těmito čtenáři Vrány se pak setkáváme i s lidmi, kteří jsou Vránou natolik fascinováni, že sbírají veškerá vydání, která vyjdou a jsou ochotní zaplatit i za vydání v kozí kůži

„A tak se na město snáší noc, jako když děvka padá na kolena a domy se hrbí jako prázdné stříkačky, tehdy se zlo odstřeďuje ve víru krutosti a jediní kdo ještě dýchají jsou … MRTVÉ DUŠE.“



Komentáře



vko

2015-07-03 16:16:02

skvela prace

Lukáš

2015-07-03 16:22:52

Výborná záležitost!


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.