facebook | twitter | youtube | mixcloud

Karel Čapek – Hovory s T. G. Masarykem

13.02.2014 / Literatura / Martin Dvořák

akurnik.cz / Karel Čapek – Hovory s T. G. Masarykem



„Reformovat výchovu dětí, to neznamená jen zdokonalovat tu didaktiku ve škole; to znamená reformovat i život nás dospělých; my jsme půda, ze které rostou nové generace – záleží hodně na nás, budou-li lepší nebo šťastnější.“ 

Karel Čapek, jako zastánce a věčný obhajovatel pravdy a lidské humanity, byl vskutku člověkem, který i díky svému spisovatelskému nadání mohl jako jediný správný a nade vše vhodný sepsat dílo, jehož legendárnost počala pomalu vyprchávat z obsáhlejšího vědomí čtenářské obce. V kontextu jeho díla mohou být Hovory s TGM pozapomenuty jen pouhou náhodou, nebo s určitou záměrností. V prvém případě se možná bude jednat o jisté nedostatky v současném školství a vydavatelské praxi (Hovory vyšly naposledy před pár lety, jako jedna z posledních publikací již tehdy zanikajícího nakladatelství Československý spisovatel), zcela velkolepé dílo Čapkovo v sobě Hovory může trochu „ukrývat“, může je dokonce i jen velmi těžce definovat a vymezit vůči svému zbytku. V druhém případě, v případě oné záměrnosti, mluvíme samozřejmě o totalitárním režimu, který u nás „fungoval“ po většinu druhé poloviny minulého století a jenž samozřejmě popíral i samu existenci tohoto Čapkova spisu (za celou dobu komunistického režimu vyšly Hovory pouze jednou, samozřejmě v období 60. let). Snad jsou všechny tyto důvody dostatečně zřejmé a pochopitelné, abychom si dokázali představit, jak je možné, proč je tato Čapkova kniha spíše mýtem a jakýmsi fantomem, a proč není literaturou, která je známá a všeobecně rozšířena (snad pouze mimo akademické kruhy).

Masaryk byl osobností naprosto výjimečnou, jak vzděláním a inteligencí, tak i vnitřním přesvědčením, svou filozofií, svým postojem k životu soukromému, veřejnému a samozřejmě hlavně politickému. S Čapkem se nemohli nespřátelit, oba byli velice humánně založeni a oba chtěli, aby byl svět a náš mladý stát lepším místem k životu.

Hovory s T. G. Masarykem jsou zčásti opravdu Masarykovým životopisem (pouze ovšem v rámci jeho vlastní stylizace a autorizace, Čapek pouze zapisoval, co si ze společných rozhovorů pamatoval a posléze texty dával Starému pánu k opravě, doplnění a finalizaci konečné podoby), jeho slovy, avšak Čapkovým perem. Nejedená se o faktografické výpisy dat, jedná se pouze o vyprávění samotné. Tyto první dva oddíly Hovorů (pojmenované Věk mladosti a Život a práce) vyšly postupně v letech 1928 a 1931. Zbytek celkového spisu, vydaného po čtyřech letech, tvoří jakýsi doplněk, bohatší ovšem o neuvěřitelně cennější výpovědní část. Poté, co byl Masaryk zvolen prezidentem, byl v podstatě odsunut, z pozice člověka, který mohl vpravdě ovlivňovat dění. Zní to neuvěřitelně, ale slovy Miloše Pohorského: „[…] agresivní snahou praktické politiky hlavních koaličních stran bylo prosazovat, aby prezident jenom velebně stál ‚nad oblaky‘ (to byla Kramářova slova) a držel se nad všedním děním a nepletl se do politické praxe.“ V té praxi to ovšem také znamenalo to, že se nemohl prezident oficiálně vyjadřovat ke stavu české politiky a de facto nemohl projevovat žádné své názory jinak, než spisovatelskou činností a pomocí interview. Především formou rozhovorů se mohla Masarykova slova dostat mezi lid a tehdy přicházel Karel Čapek jako nejlepší volba uskutečňování těchto snah. Čapek jako publicista a posléze jako spisovatel. Třetí oddíl Hovorů s T. G. Masarykem, pojmenovaný Myšlení a život, tvoří stěžejní složku celého Čapkovsko-Masarykovského spisu. Je zde obsažen Masarykův pohled na filozofii, náboženství, církev, stát, náš národ a hlavně a především demokracii.

Pan prezident bývá mnohdy označován jako člověk, který náš učil demokracii, je tedy velice smutné, že kdyby nebylo doktora Karla Čapka, možná by nás TGM ani nic nenaučil. Formou rozhovoru se v Myšlení a životě ukazuje pravá podstata Masarykova, jeho tvrzení, jeho názory, jeho myšlenkové pochody a jeho hodnocení stavu současného světa (a národa) a především i prognózy k jeho budoucímu vývoji, které by se dnes mohly zdát i kolikrát utopické, vzhledem k diskursu 30. let.

Nebylo by zřejmě úplně na místě zde interpretovat jednotlivé Masarykovy výroky a názory, jednak nejsem politik ani filozof (potažmo ani teolog) a především by to bylo velice zavádějící. Pro lepší ilustraci zde uveďme několik ukázek.

„Účelnost světa, života, historického dějstva, našeho poznání i mravního úsilí mě vede k uznání stvořitele a ředitele všeho, osobní bytosti duchové a nekonečně dokonalé. Bůh sám je rozum, je nús, logos.“

„Podstatný obsah dějin našeho národa je náboženské uvědomování. Otec národa, Palacký, byl si vědom toho zvláštního národního poslání. Mnoho jsem se napřemýšlel o našem náboženském problému. Jsem nadáním a založením člověk politický, ne náboženský a dokonce ne teologický, ale náboženství je mně hlavní složkou duchovního života a kultury vůbec. Řekl-li jsem ve Světové revoluci: Ježíš, ne Caesar, řekl jsem to jako politik.“

„Humanita nevylučuje ani neoslabuje lásku k národu; mohu, ba musím milovat národ svůj pozitivně, ale nemusím proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, nýbrž jen láskou.“


Celé Hovory s T. G. Masarykem jsou doplněny již posledními oddíly a těmi jsou Mlčení s T. G. Masarykem a Jedinec a dějiny. Mlčení jest Čapkovo osvětlení samotného vzniku Hovorů a především průběhu veškerého onoho hovoření. Jedinec a dějiny jsou souhrnem Čapkovy publicistiky na téma Masaryk a tvoří cosi jako dokumentární přílohu, apendix celého spisu, jenž nemá v české literatuře obdoby.

Význam Hovorů je několikerý. Předně jde o doklad kořenů naší samostatné země a člověka, který se stal jejím prvním prezidentem „Osvoboditelem“. Pak je zde také význam historický a dokumentační, například Čapkova reportáž z Masarykova pohřbu, či samostatné glosy povahy, návyků a vůbec celého charakteru a osobnosti Masarykovy. V neposlední řadě jsou Hovory možná i nejosobnější knihou Čapkovou, knihou, ve které jediné mohl nejvíce doložit své souznění s humanitou, demokracií a lidskou dobrotou. Takové snažení, které by dnes mohlo na první pohled vyznívat naivně, tvořilo plně jeho osobnost a jeho přátelství s panem prezidentem vytvořilo vzácný akord lidskosti, reprezentován právě Hovory s T. G. Masarykem.

Ač je dnes na školách Karel Čapek vyučován jako stěžejní spisovatel, a TGM jako stěžejní politik a historická osobnost, Hovory s T. G. Masarykem v povinných četbách nenajdeme, povědomí o panu prezidentovi začíná a končí jeho jménem a funkcí po první světové válce, Čapek je ceněn pro příliš mnoho knih, než aby se více vzpomnělo i na tuto. Masarykův a Čapkův odkaz, tak vzácně spojen v této knize, žije dál v tomto literárním a myšlenkovém souzvuku, naposledy plně doceněném na konci 30. let. Není dobré zapomínat, ani na Čapka ani na Masaryka, hlavně nyní, kdy se blíží rok 2018 a český stát bude existovat již celé jedno trpké století, jehož většinu si oba páni zřejmě představovali jinak, jak dokládají i Hovory s T. G. Masarykem.

„Potřebujeme padesáti let nerušeného vývoje, a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes. Není to slepá důvěra v naši schopnost a houževnatost – naše historie, třebaže poněkud nepravidelná, fakt, že jsme se ve velikých politických bouřích udrželi a že jsme si za světové konflagrace dovedli obnovit stát, to všecko svědčí o naší politické schopnosti. Nemyslím, že přeháním, řeknu-li, že naše historie je jedna z nejzajímavějších – jsme chlapíci, ale často šlápneme vedle. […] Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka rozumí se sama sebou […].“

Čapek, K. (1990). Hovory s T. G. Masarykem (1. vyd., Sv. XX). (M. Pohorský, Editor) Praha: Československý spisovatel.



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.