Vladimir Nabokov – Skutečný život Sebastiana Knighta (1941)

akurnik.cz / Vladimir Nabokov – Skutečný život Sebastiana Knighta (1941)
09.05.2018 / Literatura / Martin Dvořák



Letos je to již 17 let, co nakladatelství Paseka začalo v jednotné grafické úpravě vydávat souborné dílo věhlasného rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova (1899-1977). Souborné dílo, to jest nikoliv kompletní dílo, ale základní dílo, tedy to nejzásadnější z autorovy tvorby. Že jde o projekt náročný, ale významný zároveň, dokládá skutečnost, že letos na konci února v této řadě vyšel již 14. svazek Nabokovova díla – román Skutečný život Sebastiana Knighta.

 

Už jsem nemohl vydržet ten kolotoč barev a pomocí nekonečného, obezřetného manévrování, připomínajícího zpomaleně nafilmované kroky baletky, jsem vyšel na chodbu. Byla jasně osvětlená a studená. Nějakou dobu jsem kouřil a pak se odpotácel na konec vagónu a chvíli se kymácel nad špinavou řvoucí dírou v jeho spodku, potom jsem se odpotácel zpět a vykouřil ještě jednu cigaretu. Dosud nikdy v životě jsem nic nechtěl tak ukrutně jako zastihnout Sebastiana živého – sklonit se nad ním a zachytit slova, která mně poví.

 

Skutečný život Sebastiana Knighta psal Nabokov mezi lety 1938 a 1939, tedy téměř na konci svého prvního a téměř dvacetiletého evropského exilu, který "završil" v Paříži a po němž následoval exil americký. Podle jednoho jeho dopisu z října 1941 víme, že Skutečný život Sebastiana Knighta psal Nabokov ve svém jednopokojovém bytě, kde bydlel se svou ženou a malým synem, a tak byla jeho pracovnou koupelna, v níž přehodil přes bidet kufr, jenž se tak stal jeho pracovním stolem. Spíše úsměvná zajímavost ohledně napsání tohoto románu značně trefně ilustruje nejednu souhru nešťastných okolností, které Nabokovovu spisovatelskou dráhu protínaly. Ale o tom až někdy jindy…

Skutečný život Sebastiana Knighta byl vůbec prvním Nabokovovým anglicky psaným románem. Do té doby psal pouze rusky, byť od dětství zcela ovládal právě i angličtinu a francouzštinu. Autor přesídlil do Ameriky, kde psát tímto jazykem považoval za nutnost, v USA totiž nebyla komunita rusky čtoucích čtenářů tak bohatá a kumulovaná jako v Evropě. Přesto se vyprávění Skutečného života Sebastiana Knighta odvíjí od ruských kořenů, které této fiktivní postavě Nabokov přiřknul – čímž začíná sofistikovaná hra se čtenářem, jenž je nenásilně nucen pomýšlet na to, co vše v románu je vymyšleno a co naopak biografického.

Tuto hru Nabokov ve svém románu mistrně diriguje mezi několika významovými vrstvami, které text protkávají. Kombinuje v něm několik žánrů, z nichž ten nejvýrazněji uplatňovaný je žánr biografie. Skutečný život Sebastiana Knighta je "ve skutečnosti" biografickou prací, kterou píše Knightův bratr, vystupující pouze pod zkráceným jménem V. Ten po smrti svého bratra a slavného spisovatele sepisuje jeho život, v němž na jedné straně hodnotí a rozehrává variace nad Knightem napsanými a nikdy plně doceněnými knihami a na straně druhé pátrá a dokresluje Knightův život, jak jej prožíval, v čí přítomnosti a nakolik byl pro jeho romány formativní.

 

Je nicméně nutno přiznat, že Sebastianův život, byť nebyl úplně nudný, v jistém smyslu postrádal ohromující energii jeho literárního stylu. Kdykoli otevřu některou z jeho knih, jako bych uviděl otce vpadávajícího do pokoje – ten jeho osobitý způsob, jakým rozrážel dveře a hned se vrhal na hledanou věc nebo milující bytost. Můj první dojem z jeho příchodu mi vždycky vyrazil dech, když jsem se znenadání prudce vznesl z podlahy – z ruky mi stále ještě visela polovina dětského vláčku a má hlava se ocitla v nebezpečné blízkosti přívěsků křišťálového lustru. Na zem mě vracel stejně rázně a náhle, jako mě z ní zvedal, stejně náhle, jak Sebastianova próza unáší čtenáře, jenž se v okouzlení vznese a vzápětí vyděšeně padá do škodolibé otřepanosti dalšího nespoutaného odstavce. Zrovna tak některé z otcových oblíbených bonmotů jako by vypučely ve fantastické věty v takových typicky knightovských příbězích, jako jsou Albíni v černém nebo Žertovný vrch, snad jeho nejlepší, to kouzelné vyprávění, jež ve mně pokaždé vyvolá vzpomínku na dítě smějící se ze spánku.

 

Nabokov svou fiktivní biografií zcela jistě nehodlal vyvolávat aluze na jiné knihy podobného typu, alespoň ne tím, že by vytvářel jakýsi jejich kuplet. Skutečný život Sebastiana Knighta stylizoval do modernistické románové prózy, skrze kterou ohledává nespolehlivost jakéhokoliv vykladače cizího života a díla. V. se pokouší o plastický obraz i o to, aby se v něm sám pohyboval a vyskytoval co nejméně, to se mu však příliš nedaří. V tomto ohledu do svého díla vstupuje v tom rámci, v němž jednak ze své zkušenosti osvětluje vlastní a v dospělosti sporadická setkání se svým bratrem, jednak také vnáší do celého textu prvky detektivního žánru, kdy se snaží setkat s bývalými osudovými ženami svého bratra, od nichž touží doplnit nejasné střípky utvářející Sebastianův literární vývoj.

Je nepochybné, že Nabokov do Knighta vtělil několik aspektů svého vlastního života, nejvíce viditelné je to v základním podhoubí Sebastianova raného života – taktéž narozen v Rusku roku 1899, emigrace v mladém věku kvůli nástupu bolševiků, studia v Cambridgi ad. To vše je však součástí hry, na kterou je zvyklý nejeden čtenář z děl nejednoho autora. Bylo by však zcela mylné tento Nabokovův román číst pouze a výhradně skrze toto pletivo.

Daleko zajímavější je nechat se opájet promyšlenou výstavbou díla, kotrmelci v jeho téměř nechronologické sktruktuře vyprávění, vypravěčskými hříčkami a bohatým jazykem. Určitě zde nechci vyzdvihovat formu textu nad jeho obsahem, ale hodnotu Skutečného života Sebastiana Knighta je nutné, stejně jako u jiných Nabokovových knih (u Lolity obzvlášť), nazírat takto komplexně, neboť zrovna to tvoří autorský záměr a způsob, jakým autor dílo promýšlí, je taktéž nutno ocenit.

Obálka prvního vydání 

Skutečný život Sebastiana Knighta vyvolává v čtenáři nejednu otázku nad tím, jak je vlastně možné z odstupu a z pozice cizího člověka zhodnocovat něčí život. Nota bene život umělce. Sebastianův bratr V. na několika místech knihy přiznává, že jej mohl znát nejlépe, ale také že se s ním po dlouhá léta vůbec neviděl. Z četby jeho knih si dokáže spojovat dohromady nejrůznější souvislosti, ale těžko se nám věří, že tyto spojnice jsou v jednotlivých Knightových knihách jediným možným těžištěm jeho psaní, neboť naše nedůvěra by se tak musela přenést na samotného Nabokova – opravdu by takto významný a talentovaný literát chtěl, abychom stejně tak přistupovali k jeho dílu? Spíše se přikláním k možnému vysvětlení, že Nabokov tímto svým románem relativizuje a snad i maličko zesměšňuje jakoukoliv snahu o objektivizaci pátrání po životech jiných. Text Skutečného života Sebastiana Knighta se výborně čte a dá se jím proplouvat s upřímným zájmem i zvědavostí, což je vlastní všem opravdu dobře napsaným biografiím z reálného literárního prostoru – stylizace každého jednotlivého biografisty je z jeho dobře napsaného textu zjevná a je jeho neoddělitelným aspektem. Zároveň ale také nejde anulovat legitimnost toho, aby biografii nějaké významné osobnosti nenapsal i někdo jiný. Jiné vidění, jiné psaní, různé míry úspěšnosti i poctivosti odvedené práce. To je ostatně jednou z "příběhových" náplní samotného románu, kdy V. na několika místech odsuzuje Sebastianovu biografii napsanou jeho hamižným tajemníkem.

 

Posmrtný život možná spočívá v dokonalé schopnosti vědomě žít v kterékoli zvolené duši, v jakémkoli počtu duší, z nichž si ani jedna není vědoma svého zaměnitelného břemena. Jsem tudíž – Sebastian Knight. Mám pocit, jako bych ho ztělesňoval na osvětleném jevišti, kam přicházejí a odkud odcházejí lidé, které znal – neurčité postavy jeho nemnohých přátel […] A potom maškaráda dospěje ke konci. Malý holohlavý suflér zavře knihu, světla zvolna zhasnou. Konec, konec. Všichni se vracejí do svého každodenního života […] – avšak hrdina zůstává, neboť ať se snažím, jak chci, nemohu se dostat ze své role: Sebastianova maska mi přilnula k obličeji, podobnost se nedá smýt. Já jsem Sebastian, anebo Sebastian je já, nebo jsme možná oba někdo jiný, koho nikdo z nás nezná.

 

NABOKOV, Vladimir Vladimirovič. Skutečný život Sebastiana Knighta. Překlad Pavel Dominik. Vydání první. Praha: Paseka, 2018. 180 stran. ISBN 978-80-7432-903-6. 



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2018 / Kód a design LukasKrula.cz
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.