facebook | twitter | youtube | mixcloud

Arcade Fire v Linci

13.07.2017 / Odehrálo se / Martin Dvořák

akurnik.cz / Arcade Fire v Linci



V úterý 11. července to v Linzi v Horních Rakousích neobyčejně vřelo. Konal se zde festival Ahoi! The Full Hit of Summer, o němž možná mnozí z vás vůbec neslyšeli. A na jednu stranu se není moc čemu divit, festival se konal pro cca 10 až 12 tisíc lidí, ve městě, které je primárně turistickou lokací, ale na kulturní mapě střední Evropy zas tak zásadně zápsáno není. Navíc zde žije "pouhých" 200 tisíc obyvatel. Zkrátka takový menší regionální festival. No jo, ale hráli tam Timber Timbre, Explosions in the Sky a Arcade Fire!

Lístek za 70 euro a něco přes hodinu autem z Českých Budějovic. Náš výsadek započal něco po dvanácté a když jsme konečně navigaci nastavili tak, abychom nemuseli jet po placených úsecích, mohli jsme si pořádně prohlédnout místa, kde se Doktor z hor nenatáčel, ale místní obyvetelé by si mohli představovat, že ano. Linec sám o sobě je jistě krásné město, viděli jsme z něj však jen centrum, areál konání kulturní produkce byl na louce a mezi u Dunaje, 10 minut pěšky od hlavního náměstí. Pro nás Třebíčáky to bylo o chlup větší Zámostí. Akorát ti Explosions a Arcde Fire...

Vtipy na "rajch" a nácky se nabízely a přícházely úplně samy od sebe, ostatně jako vždy, když přejedete čáru a jste v Germánii. Kromě kafe a linecké buchty nás před samotným koncertem úplně vyvedla z míry ještě jedna věc. Souputník Robert sháněl krám s vinyly a podle googlu byl jeden přímo mezi náměstím a areálem. První překvapení bylo, že jsme ho nemohli najít. Druhým bylo, že jsme podle adresy našli cosi jako činžák, kde jsme zazvonili na běžný domovní zvonek a otevřely se dveře do baráku. Třetí překvapení bylo, že pán prodával desky a cédéčka u sebe v bytě, kde měl jen stoly jídelní a pracovní, postel, kytaru a tisíce vinylů a cédéček. Klenot vedle klenotu, když jsme mu řekli, že jsme z Československa, vytasil nádherně provedená LP Plastiků a Už jsme doma, která asi nemají ani sami členové těchto kapel.

Timber Timbre nám utekli, slyšeli jsme je jen z povzdálí, ale i tak to bylo skvělé. Zatímco jsme se nudili u Explosions in the Sky, pokračovali jsme v naší oblíbené zábavě, kterou jsme započali už cestou - nahráváním se na mobil, jak přeříkáváme názvy písníček od Arcade Fire v co nejvíce německo-fašisticky znějících promluvách. Přestávka na záchod a pivo a jídlo proběhla nede všechna očekávání úchvatně, třebas za 6 euro jsem si dal novou verzi hamburgru - houska a v ní dva na prst tlusté plátky ořezu z prasete, které tam měli notně opilí pánové napíchlé nad ohněm jako na české svatbě či oslavě padesátin.

Arcade Fire jsem měl možnost vidět poprvé ve svém životě. 70 euro za ně bylo ještě málo. Epochální výkon téhle kandské party (jejíž první album se zalíbilo Davidu Bowiemu natolik, že jich zkoupil několik set a pak je rozdával lidem na ulici) byl tak absolutní, jak jen si fanoušek může přát. Setlist v podstatě obsahoval všechny největší hity, které AF na svých čtyřech deskách nahráli, plus pár písniček nových, na které si musíme na nové desce ještě počkat do 28. července.

Strašlivá síla byl už fakt, že první píseň setu byla možná ta vůbec nejlepší, co AF mají - Wake Up. Drivá a nelhává jistota do závěrečných minut koncertu to odstartovala úplně celé, a to byl signál, že tenhle koncert zkrátka nebude prdel. Následoval nový pilotní singl Everything Now, totální Abba, ale jistý ocún retra byl AF vlastní téměř vždy. Indie nádech téhle kapely se hlavně v poslední desce Reflektor kolikrát zakřivoval třebas k discu, skladba Everything Now možná předznamenává další lásky mládí členů kapely, k nimž se možná ani něvědomky rádi vrací.

Další a další hity, co přicházely, měly tu kouzelnou vlastnost, že jednou vás vyřídily svou silou a vervou se hýbat jak vám zrovna podvědomí káže, jindy vás naopak zase příjemně uklidnily a daly prostor se nadechnout. Pro příklad sedmá píseň setu No Cars Go dokonale reprezentuje úctyhodné aranžérské schopnosti kapely, kdy ani jednou nevydechnete a ani na vteřinu se nenudíte, píseň následovná, Windowsill, je zase poklidná kontemplační skladba o tom, co vše v dnešním světě člověka dohání k pocitu nejistoty a bezútěšnosti.

Prostor k zamyšlení byl zhruba v polovině koncertu ještě posílen tím, že hned po Windowsill přišly Neon Bible a The Suburbs, titulní písně stejně tak pojmenovaných alb, titulní i proto, že jejich texty vlastně tvoří jádro konceptů obou těchto desek. V tu chvíli jsme všichni pocítili, že Arcade Fire jsou jedna kapela, jedna rodina, jeden stále živý tvor, jedna věrnost a jedna láska.

A pak už to byla jen palba vedle palby. Jedna z nádherných věcí na tvorebě AF jsou jakoby hymnické vokální pasáže, jež zaprvé - v písních dělají tolik zajímavou variabilitu aranží, zadruhé - jsou chytlavé a zároveň dechberoucí, zatřetí - "zabékáte" si je stejně tak jako skoro lidovku. A to se i přes relativně chladné rakouské publikum stalo. Vždy po konci písně, během dokonale provedených přechodových "bordýlků", co kapela dokázala dělat velmi poctivě a promyšleně, aby se hned bez přestávky napojila na další skladbu setu, vždy po konci písně několik tisíc lidí najednou zpívalo ony vokály - z hudby se tak na minutu, někdy i déle, stalo náboženství.

Závěrečné Power Out a Rebellion už kompletně dokázaly, kdo je na soudobé světové hudební scéně jednou z těch nejzajímavějších formací. Je to návrat ke kořenům populární hudby, ale od srdce. Není nutné za každou cenu bezobsažně inovovat, ale dělat hudbu po svém a tak, aby tam naopak toho obsahu bylo co nejvíc, to klidně i na klasických akordech G a C nebo D. Pro mě jsou Arcade Fire úkazem, šíleným a vyšinutým, ale ve své podstatě přimočaře jednoduchým, že méně nejenže znamená někdy více, ale dokonce občas i nejvíce.

Závěrečná poznámka: Pokud pro něco málo přes deset tisíc lidí dokáže někdo udělat takovou akci, jakou Ahoi! Hit of the Summer bylo, máme o jednu věc víc, v níž ten "Západ" dohnat.

Originální foto: Tomáš Pokorný



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.