Ďáblův sluha - inscenace Jihočeského divadla

akurnik.cz / Ďáblův sluha - inscenace Jihočeského divadla
11.04.2019 / Odehrálo se / Martin Dvořák



Jihočeské divadlo v sezóně 2018/2019 záměrně vsadilo pouze na české dramatiky a prozaiky, a to není nijak překvapivé, v loňském roce jsme slavili sté výročí českého státu, letos Jihočeské divadlo slaví sto let své existence (mimo jiné). Dvě závěrečné premiéry letošní sezóny se nadto přímo dotýkají Jihočeského kraje. Ta poslední, 18. dubna, bude dramatizací románu Rybí krev od Jiřího Hájíčka.

Ovšem už 8. března měla premiéru dramatizace taktéž literárního textu, a totiž Ďáblova sluhy z pera českého historika a veleúspěšného spisovatele historických detektivek Vlastimila Vondrušky.

Ďáblův sluha je román, jenž ve Vondruškově bohatém díle spadá do série nazvané „Hříšní lidé Království českého“, ta se odehrává ve 2. pol. 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Hlavní postavou těchto románů, a tedy též inscenace v nastudování Jihočeského divadla je královský prokurátor Oldřich z Chlumu (hraje jej Pavla Oubram), toho času také správce hradu Bezděz. Ten přijíždí do jižních Čech se svými poddanými panošem Otou a velitelem hradní stráže Divišem, aby vyšetřili sérii záhadných událostí, mezi nimiž dominuje vražda komtura, který posléze, jak někteří tvrdí, vstal z mrtvých a páchá nevysvětlitelné činy.

Už z takto krátkého a základního popisu děje inscenace je jasné, že Ďáblův sluha v letošním plánu premiér Jihočeského divadla plní poněkud odlišnou roli než například faustovská variace Pokoušení do Václava Havla nebo politické drama Elity od Jiřího Havelky. Ďáblův sluha je totiž žánrovka skrz naskrz a je dobře, že i taková inscenace si v repertoáru divadla našla „své místo“.

Tolik jednoduché a přímočaré to ovšem není. Detektivní žánr z období středověku se v Jihočeském divadle ještě neinscenoval, v tomto ohledu tedy při přípravě uvedení Ďáblova sluhy muselo mezi členy divadla nastat pár horkých chvil. Patrně největším problémem muselo být převedení literární předlohy do tvaru, jenž by nebyl zatížen Vondruškovou zálibou v tom, že mordy a jiné zločiny se nikdy nedějí „jen tak jednoduše“. Tím mám na mysli, že z 300stránkové detektivky o několika vyprávěcích vrstvách a se zhruba dvaceti důležitými postavami se 140minutová divadelní inscenace neadaptuje vůbec snadno. Režisérka Martina Schlegelová a dramaturgyně Olga Šubrtová si s tímto oříškem nakonec poradily dobře a příběh je na jevišti odvyprávěn bez složitostí. Ale byť jde svým způsobem o „oddychovou žánrovku“, stále platí, že divák musí být ve střehu a nesmí brát jakoukoliv vyšetřovanou stopu či událost za podružnou.

Nepozornost ani nuda ovšem u Ďáblova sluhy příliš nehrozí, napínavou náladu Vondruškova románu se do inscenace povedlo „vpašovat“ zdatně. Co je ovšem nejvýraznější, v inscenaci nechybí snad žádné prvky, co od žánru právem očekáváme – kromě vražd a napětí je hra protkána vznešenými replikami šlechty a naopak těmi bodrými či lechtivými od služebnictva; krásné ženy svádějí statečné a férové muže a někteří z nich se svést nechají; když později atmosféra (zejména po přestávce) houstne, dochází ke zvratům a ve dvou klíčových momentech se dostane i na šermířské souboje.

Sáhnout po Vondruškově knize byla volba, již je nutno ocenit, a to nejen kvůli prvotní odvaze. Jednak proto, že jeho texty jsou široce oblíbené, jednak také proto, že nám jako historik s literární zručností dokáže tolik vzdálenou dobu přiblížit srozumitelně. Inscenace Jihočeského divadla z těchto prvků těží. Rytíř má typické vlastnosti rytíře, inkvizitor (jenž ale v původní knize nevystupuje) ve všem obtížně vysvětlitelném vidí pekelné mocnosti a podobně, to vše je navíc chytře zaobaleno ve skoupých, nicméně (jiho)českému divákovi podprahově příjemných narážkách na politické poměry doby.

Ještě donedávna jsem měl za to, že žánrové stereotypy se správně mají variovat a jejich pravidla porušovat, tam že vězí ten kumšt. Inscenace Ďáblova sluhy však nutí k myšlence, že kumšt je naopak zákonitosti žánru dodržovat tak, aby nesklouzly k trivialitě a fádnosti, protože dodržovat normu je těžší než ji překračovat. Ďáblův sluha v nastudování Jihočeského divadla žánrový standard dodržuje, ale po svém: Od kostýmů přes scénu až po herecké výkony je to pořád a v první řadě ten standard místní scény, jenž je vysoký.

Foto: Alexandr Hudeček



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2019 / Kód a design LukasKrula.cz
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.