Letní filmová škola 2019 - den pátý

akurnik.cz / Letní filmová škola 2019 - den pátý
30.07.2019 / Odehrálo se / Martin Dvořák



Foto: Jakub Macháček 

Včerejší večer a noc 

Skvostem Francouzské nové vlny je snímek Cléo od pěti do sedmi (1962), jenž natočila Agnés Varda, jediná ženská režisérka, jež se do tohoto hnutí tvůrců řadí. 

Námětem filmu je čekání šansoniérky Cléo na výsledky lékařského vyšetření, přičemž žena tuší, že žádná dobrá zpráva ji nečeká — film zobrazuje hrdinčiny obavy ze smrti prokládané postupným uvědomováním si vlastní povrchnosti, kterou na venek tak okázale dává najevo, přičemž ve skutečnosti je její povaha přesně opačná. 90 minut jejího života zachycovaných v reálném čase (tedy tak, že každá minuta filmu představuje i minutu uběhlého času z perspektivy Cléo a ostatních postav) stačí na to, aby si hrdinka uvědomila pravou podstatu své duše a zároveň aby podle ní začala jednat. 

Cléo od pěti do sedmi je extrémně citlivý film (ale ne úplně vyloženě "ženský"), hlavní ženská hrdinka je nám režisérkou Vardovou představena ve dvou podobách, přičemž její proměna od rozmarné a za každou cenu fintící se dívky v sebevědomou a ohleduplně jemnou ženu tvoří gró snímku v tom smyslu, že naděje na zlepšení čehokoliv je vždy možná, bude-li to člověk sám od sebe vážně chtít. 

Na závěr snad dodejme, že polo-dokumentární styl natáčení filmu mu dodal přidanou hodnotu i v podobě majestátního zachycení Paříže na začátku 60. let. 

Na noční projekci jsem zašel do kina Hvězda na další film Williama Wylera, tentokrát z roku 1965 s názvem Sběratel. Nešlo o zažitek, jež byste si chtěli nějak často opakovat. Mohu hned říci, že jde o skvělý film, ale úzkost z něj ve mně přetrvala až do dnešního dne (paradoxně stejně jako nadějeplnost díky Cléo). Jde o filmovou adaptaci stejnojmenného románu od spisovatele Johna Fowlese, ve které hlavní (anti)hrdina Freddie unese mladou studentku umění Mirandu a drží ji proti její vůli ve sklepě své viktoriánské samoty na venkově. 

Freddie není úchyl v běžném slova smyslu, pouze je sám a touží po blízkosti jiné osoby, jako psychicky narušený jedinec ovšem jako nejideálnější možnost, jak svoji osamělost řešit, vidí právě únos a věznění. V průběhu filmu se mezi oběma postavami buduje velice zvláštní vztah, kdy Miranda přesně nerozumí, o co Freddiemu jde, a na základě jejich dohody věří, že za měsíc pokusů o sbližování ji pustí na svobodu. Byť Freddiemu nejde o sex a často hovoří, že mu jde jen o to se s Mirandou spřátelit, film dál a dál utahuje šrouby, až v několika klíčových scénách poznáme, že tragický závěr je nevyhnutelný — pak jde jen o to, kterak se my jako diváci dokážeme s vyvrcholením snímku vyrovnat. 

Není to zkrátka příjemná podívaná, i když je i tak stále fascinující. Nepříjemnost čiší z toho, že hlavní hrdince v její situaci plně rozumíme a soucítíme s ní, dokonce částečně soucítíme i s Freddiem, ale smyslem filmu je přesto maximálně vytěžit a zdůraznit kontrast víry v budoucí svobodu a stálé stupňování toho, že z této víry se časem ukrajují další a další dílky... až najednou... 

 

Milan Lasica 

Dalším z řádky letošních mimořádných hostů Filmovky je slovenský herec Milan Lasica. Ten bude v Hradišti přítomen pouze dnes, kdo chce tedy zajít na nějaký film, v němž účinkuje a po kterém bude k dispozici na popromítací besedě, bude mít možnost jen dnešní den. 

My jsme zašli do Hvězdy na kratší televizní film Juraje Herze z roku 1969 Sladké hry minulého léta. Během natáčení filmu se normalizace teprve přichystávala, po jeho dokončení už poměry byly jiné a po krátkém čase promítání v kinech byl film zakázán. Důvody? Sladké hry minulého léta (původně povídka "Muška" od francouzského naturalisty Guye de Maupassaunta) oslavuje život a životní lehkost po celou dobu své stopáže. Pět bonvivánských mladíků soustředí své pijatiky a uvolněné chování kolem zrzavé pradleny, jíž přezdívají Muška. Film je nasycen letní slunečnou atmosférou a impresionistickou náladou konce 19. století. Prosté vyjížďky na lodičce, někdy nemravné dvoření se mladé dívce, "nevinné" hry, všudypřítomný alkohol — paralely k nezávislému a ničím omezovanému chování v kterékoliv době jsou jednoznačné. Navíc má film velmi zajímavý erotický náboj, který se nepřibližuje vulgaritě, ale naopak podtrhuje možnost jakéhokoliv vývoje v rámci otevřeného mnohačetného vztahu. 

Na besedě Milan Lasica hýřil vtipem. Například řekl, že nejraději ve spojitosti s tímto filmem vzpomíná na to, co se dělo během natáčecích dnů mimo samotné natáčení. O co konkrétně šlo, si už nechal pro sebe. 

 

Studentské filmy 

Zašli jsme do klubu Mír na blok C promítaných filmů studentů filmových škol. Ten se točil kolem komediálního žánru a v jeho rámci bylo promítnuto pět filmů. Koukatelné a nějakým způsobem zajímavé byly pouze dva, naštěstí právě autoři těchto dvou snímků byli přítomni na besedě po promítání. Adam Koloman Rybanský z FAMU představil svůj Home Sleep Home a Adam Martinec (také z FAMU) svůj Cukr a sůl

U obou filmů bylo čemu se zasmát, vůbec nebyly hloupé a rádi jsme se šli podívat na to, co se nyní "vaří v tom kotli" budoucích talentů. Na FAMU, konkrétně na katedře režie panuje téměř bezmezná svoboda studentů, vznikající filmy jsou bytostně autorské — jak oba mladí pánové potvrdili. Minimálně tato dvě jména bude stát za to v následujících letech "po očku" sledovat. Zbytek jmenovat nebudu, hrůza... 

 

Odpočívej v pokoji 

V rámci sekce Hot TV se letošní Filmovka zaměřuje promírání pilotní epizod seriálů z rezortu současného trendu "quality TV", které nějakým svébytným způsobem posouvají možnosti seriálového vyprávění. 

Seriál Odpočívej v pokoji z produkce HBO (2001-2005) patří k těm starší průkopnickým, jeho přidaná hodnota spočívala v tematizování smrti a jejím propojování s černým humorem, což na přelomu tisíciletí nebylo vůbec obvyklé. 

Na pilotu se toho příliš poznat nedá, celá sekce Hot TV tedy letos "pouze" naznačuje, co stojí za to sledovat ve větší míře, pokud nějaký divák s daným seriálem zažívá úplně první zkušenost. I to má svoji nepopiratelnou hodnotu a za tuto sekci jsem v rámci LFŠ moc rád. Úplně nejvíc asi za to, že připomíná i méně známý, ale o to víc působivý seriál Aféra (2014-dosud) stanice Showtime, který podle mého mínění neprávo zapadl. 



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2019 / Kód a design LukasKrula.cz
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.