facebook | twitter | youtube | mixcloud

Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 – den čtvrtý

01.08.2017 / Odehrálo se / Martin Dvořák

akurnik.cz / Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 – den čtvrtý



foto: Jakub Macháček


Zápisek první (11:49)
Koho zajímá náš včerejší (velmi) hutný trip po projekcích, nechť nakoukne do článku o minulém dni, který jsem sepisoval až dnes.

A pro začátek ještě u neděle zůstaneme, a totiž u včerejší (následně technicky dnešní) noční sekci, při níž se nám naskytl zážitek jak ďábel. Mluvím o japonské kultivce Tetsuo ežiséra Šinji Cukamota. Film zrozený na konci osmdesátých let přitáhl poměrně dost diváků. Dle úvodních slov Aleše Římana diváků dosti odvážných. O Tetsuovi jsem vždy jen sem tam něco slyšel, ale konkrétnější obrázek jsem nikdy neměl. Nyní ho mám absolutní a musím přiznat, že vůbec ne kladný. Kdo z vás už ten film třeba zná, ten si asi dovede představit, kolik wtf momentů mě vyvádělo z míry. Vždy jsem za nejdivnější a nejznepokojivější film považoval Mazací hlavu Davida Lynche. Ten je ale oproti Tetsuovi telefonická scéna primáře Sovy z Nemocnice na kraji města.

Surreálná a ukrutná jízda záběrů Tetsua je fyzicky téměř bolestivá, tvrdý a rychlý střih, industriální hudební doprovod ze strojovny výtopny výhní pekelných, spousta děsivosti a vizuální podmanivosti, jaká se jen tak nevidí, protože je hodně na čáře a hodněkrát i za ní. Zběsilost, divnost, záměr diváka co nejvíce vyvést z míry. A samozřejmě i trocha legrace. Ale jinak se o takovém filmu dá říct máloco, co by nějak přesněji zážitek z jeho sledování přeneslo. To se (ne)musí vidět.

Ranní dýchánek s počítači
Dnes jsme si přispali a na první projekci vyrazili až na půl desátou. Opět šlo o snímek ze sekce Spektrum: Press Start, věnující se souvislostem počítačových her a filmu.

Snímek Tron (1982) režiséra Stevena Lisbergera mě příliš nenadchl. Vizuálně i trikově šlo zcela jistě o navýsost nezvyklou a mimořádně zajímavou podívanou, ale vzhledem k letům vzniku i o nepřekvapivě vyprázdněnou a vlastně jen dobrodružnou honbou za potřením těch zlých, aby ti dobří byli svobodní. Prapodivný příběh antropomorfizovaného počítačového softwareu, v němž se technickým laserem objeví i uživatel sám, vychází z tehdejší Lisbergovy fascinace počítačovými a akrkádovými hrami. Ale o žádnou adaptaci čehokoliv samozřejmě nejde. Tron je tak daleko více poctou tomuto fenoménu, poctou, jež se zrodila ve vhodnou dobu a ustanovila jakýs takýs kult, ale protože jde zároveň o poměrně schematickou bojůvku dobra proti zlu a přidaná hodnota filmu spočívá pouze v tom zpracování, byl pro mě film bohužel zklamáním.

Zápisek druhý (20:11)
Ano, stalo se to. Dle nepsaných pověr nastal den čtvrtý a podepsal se jako den krizový. Proto se nyní mé reportážní okénko opře po půldenní odmlce především o pivo a jeden jediný film.

Ona krize přišla velmi nepřekvapivě. Po včerejší náloži jsme se dnes plácali ve větru. Po dopoledním Tronovi jsme tak odhalili první nedosatek letošní Filmovky. Nebylo se kde podívat na dnešní epizodu Hry o trůny. S mým parťákem Pavlem jsme tak absolutně nekulturně využili nelegální streamovací služby a v kavárně kina Hvězda jsme nově „Trůny“ sledovali na iPadu jako lumpové.

Od té doby se nám filmy kříží a stánky s tekutým občerstvením se nám kříží do cesty jeětě více. Vysvobození přišlo v projekci letošního filmu Bohdana Slámy, který se jmenuje Bába z ledu. Jak si jistě pamatujete, na akurniku jsme vám recenzi tohoto snímku přinesli hned po premiéře filmu. Pro mě osobně tak šlo o druhé sledování a musím přiznat, že napodruhé mi Bába z ledu učarovala víc.

Daleko víc jsem také viděl určité rozdíly Báby oproti jiným Slámovým snímkům. Předně se film oprošťuje od předchozích režisérových cílení především na sociálně slabší jedince a skupiny. Žádná, řeklo by se, vyloučená skupina ani prostředí. Ty nahradila zejména rodina a parta samorostlých vyznavačů extrémního sportu. Dále mají postavy relativně jasný klíč na změnu svých derprimujících fází životů, ovšem je pravda, že pouze hlavní postava Hany se tohoto klíče béře a odemyká dveře ke světlým zítřkům.

Na projekci byla přítomna i herečka Zuzana Kronerová, představitelka hlavní role Hany. Paní Kronerová byla očividně velmi ráda, že se může Filmovky takto jako host zúčastnit. Poodhalila hned několik okolností vzniku filmu a dle svých slov i to, „co se neříká“, třebas detaily z původních verzí scénářů nebo některé své nápady, které do filmu vnesla. Nejvíce však diváky samozřejmě zajímalo, jak ona sama to během natáčení s oním otužováním měla. Pochopitelně prošla tréninkem i přípravou na ponory do ledové vody, po skončení natáčení však u této aktivity zůstala a všem ji také na debatě doporučila.

Poznámka: Konečně den, kdy jsme nebyli na žádné projekci, v níž by bylo nějaké znásilnění (pátek Marketa Lazarová, sobota Ošukej mě, neděle Memento). Konečně den, kdy jsme vypili víc piv, než jsme viděli filmů. Našli jsme si i více času na přátele. LFŠ totiž nikdy není pouze a bezvýlučně o filmech, je to i setkávání a relaxace. Byť denně naspíme maximálně šest hodin, já osobně jsem si od loňské Filmovky ještě takhle dobře neodpočinul. Za celý rok. Zatím dokonce řeknu, že to ani nestojí tolik peněz. Dosud jsem na výdajích cca 1200 korun, za čtyři dny.

Mezi lidmi, se kterými jsme se dávali do řeči, známými i méně známými, panuje pohoda, vnitřní klid. Souručenství. Nikdo se nikam nežene, není přelidněno, když to v nějakém momentě někoho přestane bavit, může odejít, vše je stejně daleko (i blízko zároveň). Je kruté, že až na sklonku druhé dekády svého života jsem obejevil tento klenot, a že až tady je mi po všech těch létech a letních akcích a festivalech, až tady je mi opravdu na sto procent dobře.



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.