Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018 — den druhý

akurnik.cz / Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018 — den druhý
28.07.2018 / Odehrálo se / Martin Dvořák



Zápisek první – 10:34 Jak to včera skončilo

Zatímco spousta lidí obdivovala zatmění měsíce, promítalo se dál.

Těžko říct, zda bylo možné jako vůbec první promítaný film z retrospektivy Ingmara Bergmana zvolit jiný snímek než Sedmou pečeť (1957). Bergmanův zřejmě nejúspěšnější film z padesátých let svým úvodem doprovodila Maaret Koskinenová, autorka několika knižních publikací věnujících se Bergmanovu dílu. Ještě před promítáním snímku ji zajímalo, kolik lidí z těch, kteří na Sedmou pečeť přišli, ji už někdy předtím vidělo. Není příliš překvapivé, že ruku zvedla polovina lidí v sále.

Není to překvapivé proto, jelikož Sedmá pečeť patří ik nezbytnému minimu z Ingmara Bergmana. Film dodnes znejišťuje naše vlastní přesvědčení o smrti a bohu, naše otázky, na něž není odpověď a jež tvoří myšlenkové meritum Bergmanovy středověké fresky. Už první scéna filmu je nanejvýš působivá – Rytíř Antonius Block se na pláži u moře setkává se Smrtí. Aby měl nějakou naději na to dál žít, přesvědčí Smrt k tomu, aby si spolu zahráli šachy.

Kdo snad Sedmou pečeť ještě neviděl, neměl by její zhlédnutí příliš odkládat.

Noc jsme zakončili obvyklou půlnoční projekcí, tedy půlnoční v tom smyslu, že šlo o film, k němuž je třeba mít trochu té zdravé divácké odvahy. Letošní půlnoční sekce nese název Stranger Film. Jde o aluzi k seriálu Stranger Things, v současnosti extrémně populárnímu projektu, jehož koncepce i zpracování vychází z nostalgie po popkultuře osmdesátých let.

Prvním snímkem sekce Stranger Films, jež si klade za cíl představit právě ony osmdesátkové klenoty, navíc ty s patinou dospívání, byl film Lesní duch (1980). Zápletka: Skvělá – rodina přijíždí do velkého, “gotického”, opuštěného domu k tomu, aby si jej pronajala. Postavy: Skvělé – Hrdinka Jan, které se zjevují podivné věci, její sestra Ellie, která má slyšiny, dále stará sousedka paní Aylwoodová, která před třiceti lety tragicky ztratila dceru. Ano, Lesní duch je o lesním duchovi, který z toho všeho vyleze v dosti zvláštním rozuzlení.

Podobné projekce samozřejmě vždy doprovází smích, ale je to smích milý, nikoliv vysměvačný. Inu, snad jedině s výjimkou odhalení toho, že lesní duch je vlastně mimomzemšťan, který se musí vrátit na svou planetu. To nejlepší na konec – jde o film od studia Disney.

 

A jak to začalo dnes?

Sekce, na kterou jsem se letos velmi těšil, je blok filmů přibližující druhou, a tentokrát už definitivní exilovou kariéru Jiřího Voskovce. Prvním promítaným filmem z této sekce byla dnešní ranní projekce impozantních Dvanácti rozhněvaných mužů. Protože jej patrně většina z vás viděla, neboť tento film dodnes figuruje v top dvacítce nejlepších filmů na ČSFD, snad nebude vadit, když se o filmu samotném až tolik nerozepíši. Spíš bych rád vyjádřil jednu zajímavou věc, které jsem si předtím u tohoto filmu nikdy nevšiml a která mi zrovna v dnešní době připadá jako důležitá – Film otevírá otázku pravdy, faktů, jejich (ne)ohýbání, argumentů. Skoro mi teď připadá, jakoby Dvanáct rozhněvaných mužů byla učebnice toho, jak se nenechat napálit polovičatými a nejistými (ne)pravdami.


Zápisek druhý – 16:37

Protože filmů natočil Bergman několik desítek, je dobré jich vidět víc. Ještě před polednem v Klubu kultury, jenž je pro dnešek Bergmanovým svatostánkem, promítali jeho další “náboženský” film Hosté večeře Páně (1963). Ten patří k takzvané volné trilogii Bergmanových filmů o Božím mlčení. Ovšem hledání boha a touha po odpovědích na modlitby tvoří jen polovinu ideového obsahu filmu. V šedesátých létech už Bergman plně rovinul také svou uměleckou metodu ohledávání nepochopení mezi mužem a ženou, mezi partnery. Zatímco tedy postava pastora Tomase prochází ustavičnými pochybnostmi o boží existenci, zároveň se potýká z úzkostmi kvůli svému vdovství a nefunkčnímu vztahu s novou přítelkyní Märtou. Typická bergmanovština není v Hostech večeře Páně ještě tolik zřetelná, dle úvodních slov filmové historičky Maaret Koskinenové se chtěl Bergman v tomto filmu oprostit od svého filmového virtuozství a vrátit se k základním postupům filmové tvorby.

Standardní sekce němých projekcí s živým hudebním doprovodem je také věnována významné režisérské osobnosti, Fridrichu Wilhelmu Murnauovi. Hned první promítání z Murnaovy kolekce byl přeslavný horor Upír Nosferatu (1922). I když je Nosferatu běžně řazen k expresionistické vlně německé kinematografie dvacátých let, film sám o sobě úplně typicky expresionistickým není, alespoň ve srovnání s dalšími velkými expresionistickými filmy. Základní pilíř dějin horového žánru doprovázela kupina Tábor radosti.

A jak to bývá u projekcích němých filmů na LFŠ zvykem, kdo nepřišel dostatečně dlouho dopředu, do sálu se nedostal – bylo zcela plno.


Zápisek třetí

Novinář z časopisu Respekt, Petr Horký, kdysi psal článek o ruské polostátní automobilce Avtovaz, jež vyrábí vozy značky Lada. Jeho zkušenosti jej pak inspirovaly k natočení dokumentu o této automobilce – odtud se dnes horký též může nazývat režisérem. Jeho dokument nazvaný Švéd v žigulíku je technicky o tom, jak nově příchozý krizový manažer, původem Švéd, složitě hledá možnosti, jak vykomunikovat změnu, aby se Avtovaz dostal z miliardových ztrát (v rublech). Pochopitelně se mu to nedaří. Prakticky je film však příliš zmatečný, pouhá střihová koláž statických záběrů, z nich je nutné si domýšlet až příliš mnoho, kolikrát za cenu špatného porozumění tomu, co který záběr vyjadřuje. Horký byl po projekci přítomen. Vyjma dotazů k faktickému stavu současného “kapitalistického” Ruska osvětlil i to, proč je při sledování dokumentu nutné si tolik věcí domýšlet – šlo o záměr. Chápu. Ale neoceňuji to. Až kamarád mi musel vysvětlovat, že jádrem pudla všech komunikačních problémů v oné ruské automobilce je zkrátka fakt, že se Rusové nepředřou. Dokument Švéd v žigulíku tak beru jako nedotaženou příležitost.



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2018 / Kód a design LukasKrula.cz
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.