Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018 — den osmý

akurnik.cz / Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018 — den osmý
03.08.2018 / Odehrálo se / Martin Dvořák



Foto: Tomáš Hejzlar 

Zápisek první — faustovská legenda 

Protože už některým z nás opravdu docházely síly, rozhodli jsme se je dopoledne pošetřit a pak je využít k účelům opravdu bohulibým. Jinými slovy jsme zapluli až o půl třetí na jeden z vůbec nejlepší filmů F. W. Murnaua, jímž je snímek Faust (1926). 

Faust byl posledním Murnauovým filmem před odchodem do Hollywoodu a na jeho natočení měl k dispozici neuvěřitelnou sumu peněz, dva miliony marek. Film ve své době bohužel propadl, s odstupem času se však stával jedním z těch nejdůležitějších v dějinách kinematografie. 

Klasické téma faustovské legendy Murnau pojal po svém, v první řadě si nastudoval všechny dostupné verze tohoto mýtu a následně příběh zpracoval podle těch nejstarších a nejpůvodnějších střípků této legendy. Film samotný začíná sázkou mezi archandělem a ďáblem - pokud by ďábel svedl jednu duši na svou stranu, bude moci vládnout světu. Faust svodům Mefista podlehne, příběh však končí v dobrém, Faustovým sebeobětováním se za svou lásku k dívce Markétě. 

Murnaův Faust byl v několika ohledech opravdu přelomovým dílem, po vizuální stránce režisér čerpal inspiraci z klasických děl výtvarného umění, s kameramanem Carlem Hoffmanem používali několik kamer a kombinovali různé úhly snímání s pohyblivou kamerou, práce se světly, stíny a efekty je dechberoucí. 

 

Zápisek druhý — Mozart a Bergman 

Jeden z absolutně největších vrcholů retrospektivy filmů Ingmara Bergmana byla jeho stejnojmenná adaptace Mozartovy Kozelné flétny (1975). Bergman ji toužil natočit celý život - jak v úvodu filmu poznamenala Katinka Farago, v dětství si Bergman Mozartovu Kouzelnou flétnu pouštěl z gramofonu a s hračkami si na ni hrál. Bez zajímavosti není ani to, že se režisér pokoušel Kouzelnou flétnu adaptovat tak, aby byl výsledný film víceméně určen pro děti. 

Úchvatná filmová-jevištní inscenace jednoho z nejklasičtějších děl světového umění se v promítacím sále na Filmovce setkala s očekávatelnou reakcí - asi čtvrtina diváků z projekce odešla během prvních patnácti minut, první chrápající spící vydržel vzhůru jen hodinu. 

 

Zápisek třetí - A teď si vás kúpim všecky!

Program letního kina ve Smetanových sadech nesl po celou Filmovku přízvisko Giganti českého filmu. Večerní projekce osmého dne patřila hned dvěma gigantům zároveň - režisérce Věře Chytilové a herci Boleslavu Polívkovi. Jedna z nejimpoznatnějších českých komedií Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) přilákala do letňáků ohromný počet diváků, film zkrátka nestárne a zlidověl. 

Dědictví je v první řadě hereckým koncertem Bolka Polívky, jeho nejznámější a nejkomplexnější rolí před filmovými kamerami. Typický český (moravský) buran bez vzdělání, téměř neustále s flaškou v ruce, s ošemetným vztahem ke stárání se o vlastní malé hospodářství. Chytilová se zase filmem pokusila dát najevo, že porevoluční vývoj v sobě skýtá nebezpečí - hordy nekompetentních a hloupých "podnikatelů", co přes noc bez vlastního přičinění zbohatli a začali se chovat jako králové. 

Jak už to tak bývá, skutečnou hodnotu a hloubku tohoto filmu zřejmě skrze její lidově komediální formu nepochopí úplně každý, i tak si však film proklestil cestu do českého filmového nebe a jeho oblíbenost vůbec neskomírá. 



Komentáře




SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2018 / Kód a design LukasKrula.cz
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.