facebook | twitter | youtube | mixcloud

Čtení knih, poslech hudby a psaní diplomky

11.08.2016 / Tvorba / Karolína Horáková

akurnik.cz / Čtení knih, poslech hudby a psaní diplomky



Posledních pár měsíců jsem trávila rána, odpoledne, večery, ale také noci u svého notebooku, zavalená nejen knížkami různého typu, ale taky cédéčkama s vážnou hudbou, špinavýma hrnečkama od kafe, papírků od čokolád a dalších věcí, které patří ke psaní diplomky.

Vztah textu a hudby v procesu recepce literárního díla, jinak řečeno poslech hudby při čtení. Tak znělo mé téma, k jehož názvu jsem se dopracovala až po několika týdnech prokrastinování, kterému jsem říkala přemýšlení. Vždycky mi prostě chvilku trvá, než dostanu ten správný nápad. Skromně si však myslím, že je moje téma zajímavé, a zároveň, že nikdo po večerech nečte diplomky cizích lidí, a proto mě napadlo, že by nemuselo být od věci moji práci smrsknout do jednoho článku, ve kterém nebudu striktně dodržovat odbornost textu a předložím svoje téma normálním jazykem.

Moje téma původně bylo pouze vztah textu a hudby, několik měsíců jsem se „zamýšlela“ nad tím, jak toto téma uchopit, čím konkrétně se zabývat a jak se na to dívat. Napadaly mě nejdříve problematiky kolem zhudebněné poezie, rozdíly mezi básnickým textem a písňovým textem, pak dokonce vztah rapu a literatury (ať to vypadá jakkoliv, stále si myslím, že tenhle vztah je velice zajímavý) a když už jsem byla na pokraji zoufalství, bez nápadu a skoro i bez motivace, vnukl se mi do hlavy vztah mezi hudbou a literaturou v procesu jejich přijímání, tedy při poslechu hudby a čtení zároveň.

Vycházela jsem z toho, že si sama ke čtení pouštím hudbu, abych se díky ní oddělila od hluků, které jsou pro mě při čtení rušivé. Těmi hluky může být televize od sousedů, kteří pravděpodobně kvůli své nedoslýchavosti mají telku na plný pecky každý večer, může jimi být elevator music (hudba pouštěná na veřejných místech, například v obchoďácích, čekárnách, dopravních prostředcích) nebo cizí rozhovory při cestě vlakem (znáte to, chcete si číst, ale nějak se nejde odtrhnout od rozhovoru starších dam, které řeší, kdo, kdy, kde a s kým, popřípadě za kolik). A právě tohle jsou důvody, kvůli kterým si čtu a zároveň poslouchám hudbu, kterou využívám jako zvukovou kulisu, abych byla s knihou sama, nerušená, ve svém světě.

Poslech hudby při čtení však není žádnou novinkou. V roce 2011 byl Markem Cameronem představen jeho produkt Booktrack, na jehož realizaci pracoval tři roky. Booktracky jsou založené na tom, že patentovaná technologie sleduje a určuje rychlost čtení. Na základě zjištěné rychlosti čtenářovi nabízí adekvátně nejen hudbu, ale i zvukové efekty určené pro konkrétní kapitolu, odstavec či větu. Čtenář si dokonce může zvolit vlastní preferenci, zda chce, aby bylo jeho čtení primárně doprovázeno hudbou nebo raději zvukovými efekty. Booktracky jsou výborným vynálezem, avšak zatím se nedočkaly takového rozmachu a o Booktracku s českým textem si zatím můžeme nechat jen zdát.

Dalším fenoménem jsou knižní playlisty. Na Spotify a na Youtube můžeme najít playlisty sestavené ke čtení. Jedná se o hudbu, která má napomáhat čtenářům k soustředění. Většinou se jedná o vážnou hudbu, post-rock, ambient a často také o filmovou hudbu. Tyto playlisty nejsou sestaveny pro konkrétní knihu, nýbrž pouze pro čtení jako takové nebo soustředění. Jejich nevýhodou je to, že nekorespondují s knihou, kterou právě čteme, a jsou univerzální. Oproti tomu stojí knižní soundtracky, které jsou sestaveny ke konkrétní knize. Těch je však minimum a sestavují je především knižní nadšenci pro určité dílo nebo ve výjimečných případech samotní autoři, jež předkládají hudbu, kterou poslouchali při psaní svého díla.

Na závěr své diplomky jsem se rozhodla, nabídnout takovýto soundtrack ke knize Mechanický pomeranč. Vycházela jsem nejen z odkazů na Beethovenovy skladby, ale také ze soundtracku, který vznikl k filmové adaptaci, a v neposlední řadě z tvorby kapel, které se tímto dílem nechaly ovlivnit a inspirovat. Film Mechanický pomeranč se objevil v kinech jen krátce před tím, než v Anglii začali řádit punkáči a tato subkultura rozhodně neskrývá sympatie k Mechanickému pomeranči. Jsem trochu snílek a sladká představa, že si teď někdo čte tento článek, je fascinován tématem mé diplomky a nekonečně zvědavý, jak asi vypadá mnou navržený playlist k Mechanickému pomeranči, mě vybízí k tomu, abych předložila playlist alespoň k jedné kapitole.

Playlist k 2. kapitole první části díla:

  1. Giocchino Rossini – The Thieving Magpie (5, 57 min.)
  2. The Adicts – Calling Calling (2, 42 min.)
  3. The Adicts – The Gangster (5, 22 min.)
  4. Gene Kellz – Singin’n the Rain (2, 37 min.)
  5. Giocchino Rossini – The Thieving Magpie (5, 57 min.)

Při sestavování playlistu jsem vycházela z toho, že průměrná rychlost čtení je 180 slov za minutu a také z toho, že Mechanický pomeranč je pravděpodobně obtížnější dílo pro čtenáře a je velice individuální, jak rychle čtenář pochopí jazyk týnu. Proto má playlist časovou rezervu pro pomalejší čtenáře. Tato kapitola má 3 298 slov, což znamená, že by měla čtenáři zabrat zhruba 18,3 minut. Mnou navržený playlist poskytuje čtenáři časovou rezervu 3, 4 minuty.

Druhou kapitolu jsem vybrala proto, že ji pokládám za jednu z nejvýraznějších z celého díla. Je to ta část, kdy Alex a jeho kamarádi znásilní manželku spisovatele, který píše knihu Mechanický pomeranč. Nebudu prozrazovat přesný děj, kdy a proč a jaká skladba zazní, protože doufám, že si nalistujete knihu druhou kapitolu první části knihy a zkusíte si ji přečíst a při tom poslouchat můj playlist. I když chápu, že bude otrava lovit písničky na Yoube.com, avšak pochopte, že porušovat autorská práva se mi nechtělo a na to, abych našla jiný způsob, jak skladby přehledně uspořádat alespoň ve virtuálním světě, mi samozřejmě nezbyl čas.

A co že jsem svojí diplomkou chtěla říct? Chtěla jsem upozornit na to, že v dnešní hlučné době je naprosto normální, že lidé při čtení poslouchají hudbu. Oprostí se díky ní od okolních hluků, ať jsou jakéhokoliv původu. Co by se ale stalo, kdyby hudba, kterou ke knize poslouchají, byla přímo vybrána k tomuto konkrétnímu dílu, a emoce, které vyjadřují vybrané písně, by odpovídaly emocím, které vyplývají z děje knihy? Nebo když by čtenář při čtení poslouchal hudbu, na kterou je odkazováno v knize? Zvýšil by se jeho zážitek z knihy! Čtení by dostalo jiný rozměr, člověk by přijímal jak literaturu, tak hudbu zároveň, navíc v takovém vztahu, kdy spolu tyto dva druhy umění korespondují. Myslím, že v budoucnu budou knižní playlisty nedílnou součástí knih a zážitky ze čtení tím pádem intenzivnější, emotivnější, estetičtější, ale těžko říct, zda lepší.



Komentáře



Lama

2016-11-23 10:11:38

Úžasné téma DP... a naprostý souhlas! To jsem kdysi takhle četla zase kousek z knihy Na západní frontě klid a poslouchala u toho Led Zeppelin, už si přesně nepamatuju o čem všem to bylo, ale poměrně dobře mi utkvěly popisy válečnýho pole a dodnes cítím ten pocit marnosti a beznaděje...od tý doby mám tyhle dvě záležitosti spolu propojený.


SLEDUJTE NÁS

Alternativní kulturník akurnik.cz - hudba, filmy a literatura.
Rozsáhlý kalendář akcí a koncertů, reportáže, doporučení, rozhovory, fotogalerie a videa.

Facebook akurnik.cz Twitter akurnik.cz Youtube akurnik.cz Google+ akurnik.cz RSS akurnik.cz
© 2014-2017 / Kód a design Lukáš Krula (krulis.net)
Veškerý obsah těchto webových stránek podléhá autorským právům a je tak chráněn v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění.