Já vždycky se těším na jaro, kdy vylézá všechen ten hmyz někdo se hmyzu bojí, ale někdo to vítá my u nás právě v rodině na zahradě hmyz vítáme, protože máme plno ovocných stromů. Máme velikou zahradu a také hodně zeleniny a ovoce, které moc rádi pěstujeme. Vždycky se těším na začátek léta, kdy mohu všechno sázet. Protože mě tohle baví. A k tomu, abychom měli všechno opylované, tak potřebujeme třeba mít na zahradě včely anebo čmeláky. My jsme si dokonce také k nám na zahradu vdali takové dva domečky, kde právě se schovává hmyz. Tam si může naklást vajíčka a potom se vylíhne jiný.
Ovšem ale vám řeknu, co třeba zase vůbec nemám ráda. A úplně nesnáším pavouky, z nich mám obrovskou fobii. Já si právě myslím, že já trpím opravdu silnou arachnofobii. Víte, co je to arachnofobie? Arachnofobie je to, když máte opravdu šílený a veliký strach z pavouků, a to je právě můj případ. Kdyby třeba na mě někdo hodil pavouka, tak se z toho zblázním. Opravdu nedokáži ani pomyslet na to, co bych dělala, kdyby po mně lezl veliký pavouk. Já se totiž bojím i těch malých pavouků, takže kdyby třeba někdo na mě hodil tarantuli nebo sklípkana, tak asi omdlím. Můj bratr dříve choval tarantuli a sklípkana.
Z toho jsem vždycky měla veliký strach. Bála jsem se, že mu třeba jednoho dne tarantule nebo sklípkan uteče. A budete se divit, ale ihned druhý den, co jsem se obávala, tak mu sklípkan utekl, zbyla tam už v teráriu pouze jenom tarantule. Já jsem prostě ten den vůbec nešla domů. Spala jsem u kamarádky, nakonec jsem tam spala dva dny, protože ten pavouk se jednoduše nemohl nikde najít. Bratr ho nikde nemohl najít, nakonec ho našel opravdu až druhý den v koupelně pod vanou. Řeknu vám, že jsem se ani ten den ještě v té vaně nechtěla vůbec vykoupat. Bála jsem se, že tam někde tarantule nakladla vajíčka a že se zrovna vylíhnou, když se budu utírat ručníkem.