Ideální stav našeho těla, kterému se říká zdraví, není bohužel trvalý a jistý. Někdy se cítíme tak, jak bychom se cítit měli, ale potom něco chytíme nebo se něco nějak jinak pokazí a nám začne být nepříjemně. Prostě onemocníme. A zatímco to jde někdy přechodit, jindy se musíme léčit sami nebo s pomocí nějakého toho doktora.
A co se na nás může pokazit? Je toho hodně. Žádná část našeho těla není jako z oceli. A i kdyby z oceli byla, určitě bychom začali rezivět a stejně tak museli něco řešit.
Někdy od někoho chytíme nějakou tu infekci. Baktérií, virů a jiných mikroorganismů je spousta a některé z nich nám skutečně dobře nedělají. Některé u nás vyvolají záněty, některé aspoň horečku, kvůli některým smrkáme, kašleme, kýcháme, dusíme se, trpíme průjmy a podobně. A zatímco na některé platí horký čaj a postel, případně Paralen nebo Acylpyrin v kombinaci s naší imunitou, jindy je nezbytné i nasazení antibiotik a třeba i hospitalizace a zásadnější lékařské zákroky.
Ale nejsou tu jenom podobné infekce. Naše těla mohou trpět i kvůli různým mechanickým poškozením, dejme tomu v důsledku úrazů a nehod. A i pak to někdy zvládneme sami s obvazem nebo náplastí, zatímco jinde aby se snažili chirurgové. Kteří jsou potřeba často i tehdy, když nám přestane řádně fungovat některý ten vnitřní tělesný orgán.
Můžeme mít i zkažený žaludek i žaludeční vředy, může nás brát žlučník, problémy mohou být i s tvrdnoucími játry, i s ledvinovými kameny, můžeme mít infarkt i mrtvici, i hemeroidy, i nejrůznější druhy rakoviny. A tím ještě ani zdaleka nekončí výčet neduhů, jimiž někdy trpíme.
A proto je dobře, že máme naše zdravotnictví. Ani to sice není dokonalé, i to má své ‚nemoci‘, ale pomáhá, když nám není dobře. A díky němu a často jenom díky němu můžeme doufat v to, že nám po trápení s našimi neduhy bude zase líp.