John Grant

27. 05. 2014 / Doporučujeme / Lukáš Krula
akurnik.cz / John Grant

Dlouho jsem zvažoval, jestli mám sílu psát o Grantovi, ale vypadá to, že mám.  Byly totiž časy, kdy mi doma jeho písničky hrával klavír. Ty časy jsou pryč, ale John Grant zůstal. Někde uvnitř a hluboko. Tak ho teď tahám zpátky.

Jeho hudba je o snění. Od smutku po naději. Trocha folku, trocha elektra a softrocku, ale hlavně obrovská síla a emoce. Je v ní jeho pohnutej osud. Boj s chlastem, drogama a orientací. Studoval v Německu, kde propadl agorafobii. Vrátil se ke svojí umírající matce, položil se do depresí a deset let si stavěl hrady ze škopků a koksu. Založil kapelu The Czars, kterou následně opustil v roce 2004. Když to chtěl kompletně zabalit, zachránila ho zase muzika. Konkrétně Rymond, který mu dohodil kapelu Midlake. Vyjel na turné se skupinou Wilco a natočil neuvěřitelný album Queen Of Denmark, kariéra šla vzhůru. V roce 2012 dostal HIV. Odstěhoval se na Island, kde natočil album Pale Green Ghosts. Letos ho můžete vidět na Colours of Ostrava a mně už se teď svírá hrdlo a chodí mráz po zádech. Před pár lety mě takhle umlčel Rufus Wainwright a od Johna Granta čekám to stejný.