Když se nad tím zamyslíme, nežiji zase až tak dlouho. Jistě, nejsem už dávno žádný mladík, ale podle statistik mám ještě i do smrti velice daleko. Takže toho pamatuji relativně dost. A pamatuji i nejednu měnu, kterou jsem měl někdy možnost platit nebo ji aspoň držet v ruce.
První cizí peníze, jimiž jsem platil, byly v dětství polské zloté. Stály tehdy, v mém dětství, padesát haléřů, a pamatuji se, jak rodiče prohlašovali, že to byl zlodějský kurs. Také by nám prý tehdy Poláci nabídli na černém trhu lepší kurs, protože pro ně byla naše měna atraktivnější. Jak později potvrdila i realita v době, kdy se polští komunisté poroučeli a onu měnu postihlo citelné znehodnocení.
Pak jsem se logicky dostal i k markám. Pochopitelně těm východoněmeckým. I za mého dětství, kdy jsem byl v NDR s rodinou, i později, kdy jsem tam byl jako středoškolák, stály tyto marky tři koruny a v NDR se za ně na rozdíl od naší země daly nakoupit výborné ve sklenici zavařené párky a neskutečně drahé konzervy u nás výrazně nedostatkového ananasu. A také diapozitivy a plakáty se ženskými akty, které jsem s napětím ilegálně dovezl domů, kde byl takový sortiment tabu.
Pak jsem se dostal ke stovce amerických dolarů a deseti tisícům italských lir. To už jsem byl dospělý a na konci socialistické éry jsem je načerno vyveksloval s cizinci ubytovanými v nedalekém hotelu. Teď už to přiznávám, už je to, předpokládám, promlčené.
A pak už nastaly doby, kdy se daly cizí peníze, včetně těch konvertibilních, vyměnit legálně. A tak jsem nejprve zářil blahem, když jsem si po sametové revoluci mohl poprvé za dva tisíce korun koupit 600 rakouských šilinků, a pak už to jelo. Pár švýcarských franků na krátký výlet do Švýcarska a Lichtenštejnska, nějaké ty francouzské franky na cestu do Francie, americké dolary na cestu do USA i ty kanadské na nakonec nepovolenou cestu do země mezi USA a USA, nově zavedená eura a jihoafrické randy.
Což jsou dnes už docela běžné peníze. A když chci něco neobyčejného? Pak se můžu doma kouknout na stovku sovětských rublů s Leninem. Ke kterým jsem přišel neznámo jak v době, kdy už nestály tisíc našich korun jako za komunistů, ale úplné prd.