Apocalypse Now

akurnik.cz / Apocalypse Now

Znáš tu palčivou otázku, jaký je nejlepší film na světě?

Samozřejmě - na tuto otázku není odpověď, ale můžeš si třeba myslet, že jeden natočil Coppola. Francis Ford Coppola, genius filmu. Až se mi roztřepaly kolena, jak je mi jasný, že to nelze sdělit. Musíš vidět a musíš mít to štěstí, to vidět. Já to viděl, já to slyšel, a hlavně, já to cítil. Obyčejně se píše o ději, o krásně vystavěném scénáři, o brilantní režii, já o tom vím velký prd a nedovedu vůbec posoudit proč, ale umím říct co. Je to husí kůže, je to masivní pocit, je to nekonečný pád do hlubin, je to ztělesnění dokonalosti. Je to neskutečně krásné spojení, sepjaté ruce, nevěřící pohledy, scény, z kterých musíš brečet, jinak nejsi člověk. Prý je to o válce, prý je to o Vietnamu. Viděls toho Marlona?  To je o všem. Náhlé výkřiky slasti střídají pocity hnusu. Něha se dostavuje, ale v jiné podobě než jsme zvyklí. Krutá, brutální krása, mlha nad řekou a Jim Morrison v pozadí. This is the end, this is the end, this is the end my only friend.

Martin Sheen - otec zkoksovanýho Charlieho, který ovlivnil moje vize o Vietnamu jak málo kdo. Četa byla pro mě modlitba. Klasika válečnýho filmu, ale co Martin je prostě skutečně neskutečný. Jistota, oči, které má, jsou jako diamanty, jeho mužná hruď nepřipomíná tu moji. Popisovat děj a jednotlivý scény? Proč, jsou tam nějaký? Já nevím, já jen jel na dvoumetrový vlně jako svobodný serfař, cítil jsem vůni napalmu, ano tu vůni, co je nejlepší po ránu. Voní jako...voní jako vítězství. This is the end…father… yes son…i want to kill you. Cítil jsem kořínky vlasů Marlona, slyšel jsem každou kapku vody dopadnout na zem. Stíny, světlo, světlo, hrátky světla, rakety, pohledy, blesky a hnus. Stíny, světlo, hrátky světla, rakety, blesky, LSD a šílenství. Čarokrása hnusu a živelné šílenství se snáší, stejně jako napjatá linka nad celým filmem. Je to dlouhý, ale ty nevystoupíš, ty tam jseš. Kam bys chodil, co tě může zajímat víc než loď, která pluje v čase po řece Do Lung.