Za mladých let jsem skončil v posteli s nejedním děvčetem. Není to nějaké plané vytahování se, protože to by bylo v tomto případě, kdy mě neznáte a zřejmě ani nikdy nepoznáte, zbytečné, tím bych si já osobně u vás ani obdiv, ani závist nevydobyl. To je prostě konstatování. Zejména na vysokoškolské koleji, kde jsem několik let bydlel, bylo příležitostí k sexu docela dost, a je jasné, že jsem vesměs neřekl ne, když byla naděje na užití si. To víte, co se dá čekat od chlapa?
Někdy jsem tedy skončil na některém z dívčích pokojů, když tam zrovna byla jen jedna z jeho obyvatelek, někdy pro změnu skončilo nějaké děvče na pokoji mém. A občas tu byl i nějaký ten ‚výměnný pobyt‘. A tak se dá říci, že jsem si prostě užil své. A bylo to bezvadné, to si samozřejmě nebudeme tajit. Byl jsem mladý, všechno mi fungovalo tak, jak to fungovat mělo, a tak bylo sexu poměrně habaděj.
Ale nic netrvá věčně. I já jsem zestárnul, a i na mně se do určité míry podepsal jak stres, tak i únava a opotřebení těla. A tak už dnes nejsem ani zdaleka tak sexuálně výkonný, jak jsem býval. A nejen kvůli tomu, že už nejsem obklopený tolika pohlednými, povolnými a dostupnými děvčaty, se prostě citelně snížil i počet pohlavních styků, které mám. A přiznám se, že kdyby to bylo jenom na mně, už by to nebyla vůbec žádná sláva. Protože je výkonnost, jakou jsem měl za mladých let, už dávno minulostí. A tato byla vystřídána i i specifickými potížemi.
Ani mně se tak už dnes nevyhne v některých případech problém s erekcí. Někdy bych se chtěl se svou manželkou milovat, ale už to nevyjde. A o cizí ženy už se raději ani nepokouším, jakkoliv se za těmi hezkými stále ještě kdykoliv rád ohlédnu. A mám štěstí, že už jsou k dispozici i nějaké ty přípravky na podporu erekcí, protože bez nich bych se dnes už možná vůbec neobešel. Protože po sexu pořád ještě toužím, ale kdo ví, zda bych ho ještě bez pomoci dosáhl.